Níže uveřejňujeme přepis brožury sestavené bývalým československým vojákem, zpravodajským důstojníkem, účastníkem zahraničního odboje, generálmajorem in memoriam Emilem Strankmüllerem. Brožuru o bojích a padlých v okolí Prahy v květnu 1945 sestavil na základě výpisků z obecních a dalších regionálních kronik a vzpomínek pamětníků. Jedná se o přepis s původním stránkováním, který neprošel přísnou kritikou a může obsahovat nepřesnosti a tendenčnosti poplatné době a situaci vzniku příslušných kronikářských pramenů. Rovněž tak výčet padlých uzavírající tuto brožurku není kompletní a může obsahovat chyby ve znění jmen způsobené fonetickým přepisem nebo nedostatečností původního pramene. S tímto vědomím se musí s touto, jinak obtížně dostupnou, brožurkou dále pracovat. Budeme rádi za upozornění na případné nepřesnosti, které se pokusíme opravit.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Emil Strankmüller

BOJE ZA PRAHU

ČESKÝ SVAZ BOJOVNÍKŮ ZA SVOBODU

OKRESNÍ VÝBOR PRAHA-VÝCHOD

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BOJE ZA PRAHU

V OBCÍCH OKRESU PRAHA-VÝCHOD V KVĚTNOVÉ REVOLUCI 1945

přispěly k záchraně Prahy před zničením Němci.

Slovenské národní povstání bylo signálem i pro české země, a třebaže Německá Schörnerova armáda měla na území Čech a Moravy přes milion dobře vyzbrojených vojáků, K. H. Frank se obával, že i v Českých zemích vzplane povstání a ustrašeně na tuto možnost upozorňoval Berlín. A nemýlil se. Věděl od začátku, že Češi se nikdy nesmířili a že v příhodný okamžik také povstanou, třebaže v zemi bylo plno nenáviděných okupantů.

Ani Praha na tom nebyla lépe. Byla zde silná německá posádka i SD a SS, dostatek tankových jednotek i dělostřelectva. Kromě toho v okolí Prahy byly skoro v každé stanici a v každém městečku nějaké německé strážní jednotky.

Štěstím pro Prahu bylo, že konec dubna a začátek května 1945 přinášel smutné zprávy Němcům o pádu Berlína i o smrti Hitlera. To demoralizovalo všechny Němce, dokonce i esesáky v Praze, kteří sháněli uniformy wehrmachtu i civilní obleky, aby včas potřeby se zachránili, třebaže navenek připravovali obranu Prahy a počítali s pomocí Schörnerových vojsk.

Německý maršál Schörner sám se rozhodl, v dohodě se svým štábem, že nejprve odletí do Západního Německa, za ním pak přijede jeho štáb a odtud že pak bude řídit boj svých vojsk, ustupujících z Moravy a Čech na západ.

Jeho plán však zhatila sovětská gardová tanková armáda, která postupovala od Berlína na pomoc Praze. Zachytila u Žatce ustupující štáb Schörnerových armád a celý jej zničila. Tím končila jakákoliv možnost řízení boje a ústupu německých armád v Čechách i na Moravě, které se pak snažily jen co nejrychleji se dostat k Američanům, o nichž jistě také věděly, že jsou v západních Čechách.

A když vypuklo v Praze dne 5. května povstání, ztratili Němci v Praze úplně hlavu. Měli dostatek sil, aby povstání udusili v zárodku, ale začali vyjednávat. Praha toho využila, sháněla zbraně hlavně z německých skladišť u Bořanovic a Pakoměřic a odzbrojováním menších jednotek v Praze. Postupně se organizovala, vyzbrojovala a chystala k odporu.

I. Ústupové cesty německých vojsk z Protektorátu na západ:

Je pochopitelné, že velitelé armád, divizí a štábů Schörnerových vojsk se dověděli o katastrofě Berlína, o smrti Hitlera i tom, že sovětské vojsko postupuje od Drážďan na pomoc Praze. Věděli, že vzniká nebezpečí obklíčení sovětskou armádou a přerušení jejich ústupových cest, a proto se snažili co nejrychleji využít všech silničních i železničních spojů k odsunu na západ.

Těchto ústupových cest bylo dostatek, nejvíce však přes Prahu, které by umožnily této bojující skupině, ustupující pod tlakem sovětských armád

- 1 -

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

maršála JEREMENKA a RYBALKA dostat se rychle, ještě před příchodem Rudé armády, přes Prahu k západu.

Severně od Prahy byly sice také přechody přes Labe a Vltavu, a to u Ústí nad Labem, Litoměřic, Mělníka, Veltrus. To však byly příliš dlouhé cesty, plné nebezpečí obklíčení vojsky Rudé armády. Proto bylo nejlépe volit cesty přes Prahu, nebo dále k jihu z Benešova, od Sedlčan k Příbrami, od Neveklova k Mírovicím nebo Miroticím, od Písku atd. Všichni členové těchto německých ustupujících jednotek měli velmi špatné svědomí, zvláště těch několik desítek tisíc SS, kteří věděli, proč musejí rychle pospíchat na západ, nechtějí-li padnout do zajetí RA.

Praha měla nejvíce přechodů přes Vltavu. Měla také býti bráněna německými vojsky, podle nařízení Hitlera o spálené zemi - jako 12. oblast území protektorátu - až do poslední kapky krve fašistického vojáka. Měla zůstat jen spáleništěm, bez historických památek, bez vysokých škol a bez továren.

Němci měli tedy v plánu Prahu zničit, ale jejich morální a bojová síla byla značně otřesena předchozími smutnými pro ně událostmi. Nevěděli, jakou sílu má Pražské povstání a čekali na příchod Schörnerových vojsk, která se blížila ku Praze. A mohla přijít do Prahy po osmi silnicích a čtyřech tratích – jak je uvedeno dále – již 5. května!

Když 5. května vypuklo v Praze povstání a volala Praha o pomoc, věděla převážná většina obyvatelstva všech obcí na východním břehu Vltavy a zvláště těch obcí, které ležely na silnicích a tratích vedoucích ku Praze, že nadešel den odplaty! Věděli, že boj o Prahu, v týlu Schörnerových vojsk, je nejen bojem za usnadnění postupu Rudé armády k západu, že však znamená také záchranu tisíce životů sovětských bojovníků a našich obránců a zároveň milionových hodnot našeho státu tím, že zabráníme německé armádě splnit úkol "o spálené zemi" a zničení Prahy.

Proto všichni občané těchto obcí, nasadili všechny páky, aby zabránili německým jednotkám v příchodu do Prahy již na začátku povstání, i při velkém nedostatku zbraní. Všichni šli do boje s odvahou a nadšením a nehleděli na nebezpečí ztráty vlastního života.

Sledujeme-li pozorně boje těchto obránců na všech trasách vedoucích ku Praze, zjišťujeme, že přes velké ztráty na životech, přece se jim podařilo zadržet postup Němců ku Praze o jeden, nebo dva dny tak, že se do Prahy vůbec nedostali, nebo jen na její východní okraje, a to teprve v době, kdy už byla přijata kapitulace všech německých armád a kdy již od severu ku Praze přijížděla vojska Rudé armády.

- 2 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V Praze nebyla situace pro povstalce nijak růžová. Postupně se vyzbrojovali, bránili se a hlavně čekali na příchod RA. Někde se vyjednávalo, někde bojovalo s Němci, ale tito nikde větších úspěchů nedosáhli, protože také neměli jednotné velení, i když měli velkou výhodu v tom, že část divize Viking přijela do Prahy již před 5. květnem a držela Hlavní nádraží, nádraží Praha - střed a chystali se 8. května k útoku proti Žižkovu, do kterého se tlačili Němci z východu a dosáhli již Hloubětína, Kyjí a východních okrajů Žižkova.

Zmocnili se sice Podolí, Pankráce, Michle, Chodova i Záběhlic, všude zde zvěrsky řádili, ale nakonec cestou odzbrojování odtáhli buď k severu, nebo k jihu, aby tamtudy se dostali k západu.

Bohudík již nedošli, protože již 9. května časně ráno přijely do Prahy tankové jednotky Rudé armády, obsadily a vyčistily Prahu od nepřítele a pak ihned část tankových jednotek spěchala na jih k Příbrami, kde partyzáni zdržovali postup Němců v těžkých bojích až do 12. května. Toho dne také skončily boje II. světové války, neboť Rudá armáda od severu od Prahy a z jihu od Písku uzavřela všechny cesty úniku Němců na západ.

II. Boje v obcích okresu Praha východ s Němci:

Vraťme se nyní k obcím na hlavních směrech silnic a tratích směřujících ku Praze a uveďme zde alespoň zhruba statečné činy obránců, kteří bojovali s plně vyzbrojeným nepřítelem a jen s nepatrnou vlastní výzbrojí a přece mu nedovolili volnost pohybu, takže se do Prahy skoro nikde nedostal a nemohl zničit a spálit Prahu, třebaže poslední den 8. května, když viděl, že nezvítězí, ještě alespoň dělostřeleckou palbou ničil vnitřní město.

     1) SiInice Veltrusy - Praha:

Okolo této silnice leží obce ODOLENA VODA, VODOCHODY, KLECANY, VELTĚŽ, PŘEMYŠLENÍ, ZDIBY, CHABRY a ČIMICE.

O povstání v Praze a v některých krajích a městech Čech a Moravy viz: Doc. Dr. Jaroslav Žižka, CSc.- Květnové povstání českého lidu!

Občané obce ODOLENA VODA⁽¹⁾ již 5. května na výzvu Prahy se organizovali, odzbrojili německou posádku a 6. května zahájili boj s Němci, třebaže byli nedostatečně vyzbrojeni. Padlo 13 obránců! Pomáhali jim Italové, kteří zde pracovali na stavbě betonové rozjezdové plochy pro trysková letadla nacistů. Také 6 z nich zde padlo v čele s poručíkem karabiníků BARATTINIM LEO. V roce 1953 byli exhumováni a převezeni do vlasti.

 - 3 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V týž den jel od obce VODOCHODY autobus, řízený J. Vyhnálkem s ozbrojenými občany na pomoc ODOLENĚ VODĚ. Na okraji obce se dostali do přestřelky s nacisty. Čtyři z nich padli, J. Vyhnálek těžce raněný padl do příkopu, Němci jej přehlídli. Byl pak dlouho léčen, uzdravil se sice, ale přišel o ruku.

Obce ZDIBY, PŘEMYŠLENÍ, VELTĚŽ⁽²⁾. Na výzvu pražského rozhlasu v květnových dnech se ihned přikročilo k odzbrojování německých posádek v místě.

V PŘEMYŠLENÍ v hostinci u Šalanských odevzdala německá vojenská skupina zbraně dobrovolně a sama se vzdala.

Ve ZDIBECH v parku byla silná jednotka, která pod tlakem obránců se sama, bez boje stáhla na letiště do Klecan.

Ve VELTEŽI v sokolovně posádka složila zbraně a sama odtáhla také do Klecan. Ve škole byla německá posádka, která odešla do Klecan se zbraněmi. Ve Veltěži v hostinci u Řeháků byla situace horší. Tam byla posádka narychlo posílena několika nákladními auty, na které vše naložila a se zbraní v ruce, střílejíc po občanech, kteří se jí chtěli postavit do cesty, ujela také do Klecan.

V KLECANECH postavili Němci silnou útočnou jednotku a vyslali ji na potření povstání ve Zdibech a přilehlých obcích. Obránci ozbrojení ukořistěnými zbraněmi zaujali obranné postavení jednak u školy, jednak u dvora ve Veltěži a nedovolili Němcům, aby se dostali do těchto obcí, neboť ovládali silnici vedoucí do těchto obcí. Rozvinul se tvrdý boj a na obou stranách byli padlí a ranění. U obránců to byl S. Lhoták ze Zdib, ranění byli stárek a mládek z veltěžského mlýna, který má zmrzačenou ruku. Padl také jeden občan z Chaber, který se skupinou chaberských přišel na pomoc. Němci neprošli. Mezi Husincem a Řeží padl také 1 mladík. Na letišti v Klecanech nebyli Němci příliš jistí, protože často na ně útočili hloubkoví letci spojenců a proto včas prchli na západ. Nejeli přes Přemyšlení proto, že na silnici byli chráněné zátarasy. Jeli přes Zdiby, kde si na občanech vynutili odstranění zátarasů. Tím byl tento kraj zbaven "ochránců", kteří ještě v posledních dnech svého panství zle řádili na nevinných. Chytili tři chlapce, kteří šli z Prahy do Veltrus přes Zdiby.  Za obcí "U staré pošty" je bezdůvodně zastřelili. Na tomto místě fašistického zločinu stojí dnes památníček. Byly to dni velkého napětí a vzrušení. Když přišla Rudá armáda, vítali ji všichni ve všech obcích kyticemi šeříků.

V CHABRECH-ČIMICÍCH⁽³⁾ byly na výzvu Prahy postaveny čtyři čety obránců, vyzbrojené zbraněmi odzbrojené německé posádky, která odevzdala

- 4 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

140 pušek s náboji a 3 kulomety. Němečtí zajatci byli odevzdáni týž den do sběrného tábora v Libni. V noci z 5. na 6. května byly postaveny na silnicích zátarasy, protože se počítalo, že z Klecan potáhne silná německá jednotka na pomoc Němcům v Praze. Odpoledne přijely do Zdib první německé tanky. Obránci zahájili na ně palbu z kulometů. Němci však vyskákali z tanků, rozvinuli se v rojnici a začal boj i střelba z děl na obec. Přišli na pomoc i obránci z Čimic, ale i tak jich bylo málo. Jedna část obránců ustoupila do Ďáblického háje, druhá do Kobylis. Odtud byla přidělena k obraně Trojského mostu.

V neděli 6. května Němci v obci zle řádili, prohledával i domy a nalezli-li třeba jen pohozenou zbraň u domu, každého z domu zastřelili bez milosti. Nasadili mužům pistole na prsa a hnali je odklízet barikády. Když byly barikády odstraněny, Němci odtáhli, ale přesto byli v Chabrech zadrženi 24 hodiny.

V pondělí dne 7. května byli v obci sbíráni mrtví a ranění. Na různých místech v obci byli i nalezeni 23 mrtvých, další dva v Ďáblickém háji. Kromě toho padli 2 občané v bojích v Praze, 1 občan ve Zdibech a 1 v Letňanech, takže celkem 29 občanů - obránců z Chaber položilo své životy za Prahu.

Poněvadž obránci přerušili také všechny telefonní a telegrafní spoje, byla 8. května situace pro obec nejasná. Teprve časně ráno 9. května byli občané probuzeni rachotem tanků a aut po silnici od Zdib ku Praze. To již přijížděly sovětské tanky. Radost obyvatelstva byla nepopsatelná, tanky však rychle projížděly obcí na pomoc Praze.

V bojích u této silnice padlo celkem 58 obránců – hrdinů.

     2) Silnice Mělník - Praha:

Kolem této silnice je 12 obcí, které vedou kroniku a to: Kojetice, Zlonín, Bašť, Baštěk, Měšice, Líbeznice, Sedlec, Bořanovice, Pakoměřice, Březiněves, Hovorčovice, Sluhy, Veleň.

Ve všech těchto obcích byly organizovány revoluční gardy, získávány zbraně, případně odzbrojovány menší německé jednotky. K bojům s Němci však došlo jen v obcích níže uvedených:

Obec MĚŠICE⁽⁴⁾. Povstání začalo na výzvu pražského rozhlasu. Byl ustaven RNV, který mobilizoval občany na stavbu barikád. Jedna z nich byla postavena na křižovatce silnic Měšice - Nová Ves a Bašť - Mratín, druhá na křižovatce silnic Bašť - Mratín s tratí.

- 5 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zároveň byl organizován obranný oddíl, který měl zabránit německému vojsku v ústupu na Prahu a chránit obec před násilím procházejícího vojska.

Oddíl si opatřil zbraně nejprve u německých občanů v obci a v zámku Nostice, s nímž byla učiněna dohoda, že v případě obsazení Měšic Němci prohlásí, že zbraně vydal dobrovolně. Byl vyslán 1 občan do lesa Beckova, kde bylo veliké německé skladiště zbraní, hlídané německou stráží, ale stráž odmítla zbraně vydat a postřelila jej. Byl však vyléčen. Později byly přivezeny zbraně z cihelny v Líbeznicích. Byla odzbrojena německá stráž na nádraží, a také získávány zbraně od prchajících německých vojáků před Rudou armádou.                         

5. května přišla ze směru od Líbeznic tříčlenná hlídka SS. Při přestřelce byl jeden vojín SS zastřelen, dva se vzdali. Na požární zbrojnici byla vyvěšena čsl. státní vlajka a odpojeno telefonické spojení Němcům. Při přestřelce s místním Němcem Lischkou z Mratína, byl postřelen mlynářský pomocník, který druhý den zemřel. Lischka padl.

6. května byla na silnici vedoucí přes trať postavena barikáda z převržených vagonů a tím přehrazen ústup Němců ve směru na Bašť a Líbeznice. Téhož dne byly ještě menší přestřelky s rozprchlými zbytky německé armády. Byly zneškodněny a jejich kulomety a pancéřové pěsti byly dány obráncům.

7. května asi v 15 hodin podnikli Němci od Mratína první nájezd, a sice několika plně obsazenými vojenskými auty. Hlídka na barikádě je zastavila, Němci vyskákali a zahájili boj, rozvinutí v rojnici. Němci chtěli obchvátit naše obránce čelné skupiny, dostali se však do bočné palby druhé skupiny obránců, nakonec, když jich 8 padlo, zbývající se vzdali.  Obránci měli 1 raněného, který později zemřel.

Krátce nato byl hlášen druhý nájezd Němců, zase od Mratína. Vše bylo rychle z bojiště odstraněno, Němci si vyžádali jen volný průchod do Mělníka a jednoho průvodce, který jim cestou utekl a vrátil se.

Při 3. nájezdu si Němci vynutili odstranění barikády a odjeli z Mratína.

8. května bylo ještě mnoho Němců odzbrojeno a odesláno do

- 6 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

sběrného tábora do Líbeznic. 9. května přijela již a byla velmi srdečně uvítána Rudá armáda. Celkové ztráty obránců činily 2 padlé hrdiny.

Obec LÍBEZNICE⁽⁴⁾ byla dějištěm rušných událostí. Křižují tu hlavní silnice sever - jih a východ - západ a hvězdicové spojovací komunikace Bašť - Hovorčovice a Zdiby - Měšice. Kromě toho je obec na obvodu Prahy, vzdálena od středu města jen 13 km. Tato poloha vtiskla obci svůj význam tím, že se dostala do ohniska dění!

Okupanti založili v cihelně skladiště zbraní. Byla tam skladována výzbroj pro výsadkáře, uložena ve zvláštních schránkách ke shazování z letadla, pomocí padáků. Dále kulomety, samopaly, pistole, granáty, střelivo, pancéřové pěstě atd. V Kronice vydané OV KSČ Praha – východ v roce 1966⁽³⁾ na straně  II/1 se praví: "Zásluhou správce cihelny J. Pěkného bylo zajištěno ohromné skladiště zbraní a vojenského materiálu, uskladněného okupanty v cihelně."

Od roku 1944 byla zde ubytovaná německá pracovní rota v síle asi 300 mužů - Rakušanů. Byli to již starší lidé. Byli vyzbrojeni puškami a lehkými kulomety. Střežili skladiště zbraní v cihelně i v lese Beckově. Materiál sem dopravovali z měšického nádraží. V `kritickém okamžiku dne 5. května 1945 se tento útvar vzdal v posledních hodinách RNV, který se s nimi domluvil. Staral se také z počátku o jeho zásobování, potom byl tento útvar odsunut do Prahy. Kromě této pracovní roty zde byl také pracovní útvar asi 20 – 25 mužů ruských zajatců, zásobovaný péči obce.

Začátkem roku 1945 byl zde utvořen RNV s předsedou Josefem Chocenským, odborným učitelem, který udržoval spojení s Prahou a v revoluci dne 7. května padl v Praze u Mánesova mostu, pohřben je v Líbeznicích.

V sobotu ráno, dne 5. května se očekávalo již nějaké řešení, protože dělníci pražských továren byli propuštěni a v obci se na domech objevovaly čsl. státní vlajky. Povel k pověšení dala Česká národní rada, když rozhlasem žádala o pomoc!

Většina mužů spěchala pro zbraně do cihelny. O tomto skladu vědělo osazenstvo továrny "AVIE", které organizovalo vlastní odbojovou skupinu, jejíž velitelem byl kapitán DLASK. Vývoj situace měl však příliš rychlý spád, a tak se skladiště zmocnili dříve líbez-

- 7 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ničtí občané, spolu s občany ze sousedních obcí, kteří rovněž přispěchali pro zbraně jako z Ďáblic, Čakovic, Bořanovic i odjinud.  Odběr zbraní se dal zpočátku zcela živelně, chaoticky. Teprve oddíl z AVIE toto vydávání zorganizoval. Také část zbraní naložil na nákladní a požární auta a odvezl do Prahy.

Obranu obce organizoval RNV v síle asi 400 osob dobrovolně se hlásících, po komisioneIním odvodu. Obrana byla organizována tak, že byla přehrazena silnice na obou koncích obce - silnice Mělník - Praha.

K první bojové akci došlo až 7. května dopoledne. Byl hlášen nájezd třech obrněných vozidel ze směru od křižovatky silnic "U staré pošty", vzdálené 4 km jižně Líbeznic. Jakmile tato vozidla vyrazila z kaštanové aleje, lemující silnici Líbeznice - Zdiby a přiblížila se na dostřel obrany, byla na vozidla zahájena palba. Překvapení Němci zastavili a začali obracet vozidla. Jedno vozidlo bylo zasaženo a osádka byla raněna. Při otáčení se zřítilo do příkopu. Ostatní vozidla ustoupila a zahájila palbu z děl na Líbeznice. Když asi po hodině vozidla ustoupila, zajala průzkumná hlídka dva raněné Němce. Obránci neměli ztrát.

Mezi tím se vracela z průzkumu ze Sedlce tříčlenná hlídka přes pole nejkratší cestou do Líbeznic. Dostala se do palby německých pancéřových vozidel a dva její členové padli, jen velitel se vrátil.

Tím také skončila veškerá bojová činnost v Líbeznicích, k dalšímu střetnutí s Němci již nedošlo.

Dne 9. a 10. května vyčišťovaly již útvary Rudé, armády kraj od roztroušených trosek německé armády, a odsunovali je do Prahy. Při takové akci byl jeden oddíl zajatců SS-manů, přicházející      na silnici z Kojetic zastaven na okraji obce. Na protilehlé straně siInice stál také oddíl Wehrmachtu. Pojednou vznikla poplašná zvěst, že SS-mani se pokoušejí o útěk. Nastala panika.  Obránci zahájili střelbu, protože se domnívali, že do obce vnikl ozbrojený oddíl SS, který byl již jednou hlášen. Stříleli všichni, kdo měli zbraně, nejen obránci, ale i Němci. Přestřelka trvala asi hodinu. Padlo asi 250 vojáků obou německých armádních složek. Obránci neměli ztrát. Oběti této paniky byli pochováni na novém oddělení hřbitova v obci. Byl to tragický konec části armády, která chtěla pokořit celý svět. Řevnivost mezi oddíly SS a Wehrmachtem a panický strach z blížící se Rudé armády, přinesly zde svůj podíl na této

- 8 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

tragédii.

V této obci padli celkem tři obránci.

V SEDLCI U LÍBEZNIC⁽⁴⁾ bylo signálem k povstání nejen volání pražského rozhlasu o pomoc, ale i výzvy z Moskvy a Londýna a konečně letáky ilegálních revolučních organizací (viz příl. č. 1,2 a 3).

Revoluční národní výbor, který zahájil činnost 5. května (předsedou byl Antonín Štěpánek a 4 členové), organizoval ochranný oddíl v síle 38 mužů, vyzbrojených jednak zbraněmi porůznu ukrývanými, dále pak zbraněmi, které odvedla stráž skladu Beckova. Celkem bylo k disposici 5. května 15 pušek, 1 kulomet, 2 revolvery a ruční granáty. Přikročilo se také ke stavbě barikád na silnicích ke Klecanům a Zdibům. Stráže byly postaveny na komunikacích, a to na severu v prostoru kóty 303 a na silnici do Zdib, na západě na silnici ke Klecanům a na východě na silnici do Líbeznic. Stráž na kótě 303 u myslivny, byla vyzbrojena kulometem.

Odpoledne odešli dva občané na průzkum skladu válečného materiálu v lese Beckově. Když přijeli k nim obránci z Čakovic a Hovorčovic, odzbrojili společně tří člennou stráž u skladu a také zbývajících 14 členů teto stráže v obci, obě bez odporu. Odebrali jim celkem 13 pušek, 1 těžký kulomet a 2 revolvery. Zajatci byli odvedeni do Líbeznic do zajateckého tábora.

Zajištěnými zbraněmi byli vyzbrojeni občané určení do strážní služby a zajistili ihned střežení skladu na Beckově, kam přijížděly skupiny obránců z okolních obcí i z Prahy a odčerpávali sklad zcela živelně.  6. května se ho znovu zmocnili Němci a po revoluci byl převzat vojenskou správou v Praze.

Mezitím co obránci z Čakovic a Hovorčovic nakládali střelivo, pancéřové pěsti a různý zbrojní materiál, přijelo z Čakovic německé průzkumní auto, aby zjistilo situaci. Za ním následovalo nákladní auto, označené čsl. státní vlajkou. Byli to však Němci. Začala přestřelka, které se zúčastnili také obránci z Líbeznic a Zlonína, kteří také přijeli pro střelivo, byli překvapeni na okraji obce palbou Němců a 5 z nich padlo. 6. května podnikli Němci nálet   na Sedlec a Beckov, ale beze ztrát pro obránce. Německá posádka odjela ke Klecanům.

Téhož dne odpoledne odcházela z obce Sedlec skupina 12 žen tzv. (národních hostí) po silnici ke Klecanům, aby se připojila

 - 9 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

k německé koloně, která se v té době pohybovala po silnici od KIíčan ku Praze. Když ženy překročily terénní vlnu nad obcí ve směru ke Klecanům, bylo na ně vystřeleno nezjištěným mladistvým, který spíše odpálil zbraň v rozčilení, ale nikoho nezranil.

Ženy došly k německé koloně a asi hlásily veliteli, že po nich bylo stříleno. On vyslal do obce trestný oddíl na autech maskovaných vpředu červenou vlajkou, aby vzbudil dojem, že jedou Rusové. Vstříc autům vyšlo několik obránců, z nichž 3 byli na místě zastřeleni.  Jeden z obránců uprchl a upozornil obec, že je přepadena. Za osobním autem jela tři nákladní auta obsazena asi 50 SS. Němci vyskočili z aut, postupovali přískoky k Sedlci. Obránci na ně zahájili palbu. Němci byli v přesile, vnikli do obce, zastřelili každého, koho potkali, nebo kdo utíkal. Zastihli 4 muže se zbraní v ruce a na místě je zastřelili. Vyvedli také starostu a další tři občany a také je zastřelili. Jiná skupina, která prohledávala domy, zastřelila ještě další dva. Tato krvelačná honba na české obránce trvala asi 2 hodiny. Také 7. května projížděly obcí německé tanky a nákladní vozy, odvážející z Beckova střelivo. Padlo zde celkem 18 občanů – hrdinů, z toho 2 z Hovorčovic a 3 z Čakovic. Padlí hrdinové byli pochováni na hřbitově v Líbeznicích.

BOŘANOVICE – PAKOMĚŘICE⁽⁴⁾. Správu obce převzal 5. Května RNV v čele se soudruhem Sýkorou. Prvním úkolem bylo vytvoření bojové jednotky, která čítala kolem 150 mužů a byla téměř tři týdny ve zbrani. Velitelem byl s. Sýkora, por. v záloze. Odpoledne šel oddíl odzbrojit německou posádku, ubytovanou v zámku, ale o to se již pokusil dříve oddíl továrny AVIE a nepochodil. Posádka se ani teď nevzdala.

Jednotka obránců byla vyzbrojena zbraněmi z muničního skladu v Pakoměřické cihelně, odkud byly zbraně posílány také bojující Praze, kam byly denně posílány potraviny a bylo s nimi stálé spojení.

Dne 6. května ráno přijel na křižovatku "U staré školy" několik německých pásových vozidel, vyzbrojených těžkými zbraněmi pancéřovými pěstmi a granáty. Když naše hlídka zpozorovala blížící se vozidla, zahájila na ně palbu. Němci opustili vozidla,

- 10 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

utvořili rojnici a zahájili palbu na hlídku, která měla 1 padlého. Němci pak ustoupili k Líbeznicům, které předem odstřelovali.

Po odchodu Němců se přikročilo k odzbrojení Němců v zámku, kteří když vystříleli všechny náboje, se vzdali. Při přestřelce padl 1 obránce. Tím končily boje v obci.

Němci pak ustupovali k jihu přes Hovorčovice, protože od Terezína již postupovala Rudá armáda.

U Pakoměřického pivovaru byla část jednoho proudu Němců zastavena a vyzvána k odevzdání zbraní.  První řady Němců zbraně odevzdávali, leč v koloně jela na autech jednotka SS, vyzbrojená kulomety a ta zahájila palbu. Obránci se skryli ve sklepeních pivovaru a nechali Němce uject. Svůj ústup do zajetí ve směru na Hovorčovice kryli Němci nepřetržitou palbou. Oddíl obránců neutrpěl zde žádné ztráty.

Po odchodu Němců přišla již vítězná Rudá armáda, byla uvítána RNV a tím nastal klid a návrat k mírovému životu.

HOVORČOVICE⁽⁴⁾. Leží asi 10 km severně od Prahy na trati Všetaty – Praha. Obyvatelé i zde pracovali převážně v pražských továrnách a čakovickém cukrovaru. Prostřednictvím továrních buněk se občané podíleli na odbojové činnosti pražských továren. Po rozpuštění KSČ ustala v obci dočasně odbojová činnost proti okupantům.

5. května přijali občané s radostí výzvu pražského rozhlasu o povstání. Byl utvořen RNV v čele se s. Václavem  Panenkou, který měl za úkol organizovat odpor proti ustupujícímu nepříteli. Zbraně byly získány z německého skladu v Líbeznicích a v lese Beckově. Při odběru zbraní v Beckově padli při přepadení Sedlce německým oddílem 2 místní občané. Získanými zbraněmi byl vyzbrojen obranný oddíl čítající 100 až 120 mužů. Z nich byly utvořeny stráže, které byly postaveny na všechny silnice směřující do obce a k barikádám.

6. května přijíždělo ze směru od Měšic několik německých aut. Obránci odstřelovali pneumatiky aut, aby Němci nemohli uject. Ti však opakovali palbu na všechno živé a ujížděli. Při této přestřelce byl ve vratech svého domku zastřelen občan Soustružník. 1 obránce padl na barikádách v Praze.

- 11 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

7. května byly zajímány hloučky německých vojáků a odzbrojovány, zajatci odesíláni do Líbeznic.

8. května byla hlášena kolona 8 německých aut na silnici z Měšic. Obránci je vyzvali, aby složili zbraně, což také učinili bez odporu. Bylo odzbrojeno 60 vojáků, 2 SS-mani.

9. května kolem 8. hodiny byly hlášeny první tanky Rudé armády, a tím nastal návrat věcí národa do rukou jeho lidu.

ĎÁBLICE⁽³⁾. Na výzvu Prahy odešlo nejdříve několik občanů na pomoc do Prahy, 4 z nich byli zastřeleni cestou Němci. Většina z nich se však rozhodla, bránit Němcům v ústupu ku Praze. Byla hledána možnost ozbrojení obránců. Zbraně byly získány v Líbeznicích, kde získány pušky a několik lehkých kulometů. Bylo přerušeno telefonní spojení Němců v lágru pod vrchem Ládví. Na výzvu parlamentáře se chtěli vzdát jen americké armádě. Po dlouhém jednání bylo dohodnuto, že posádka odjede z lágru do továrny AVIE v Letňanech, kde budou odzbrojeni a internováni.

Odpoledne 5. května přijela do Prahy k barikádě, na kolech skupina pěti plně ozbrojených Němců a chtěla se dostat do Mělníka. Byla odzbrojena a odeslána do zajateckého tábora v Čakovicích.

6. května byly při vezeny další zbraně z Líbeznic, zvláště těžké kulomety, několik samopalů a pancéřových pěstí.

7. května oddíl vyzbrojených obránců na autě byl vyslán z Čakovic na obranu háje směrem od Chaberské silnice. Zde při pozdějším střetnutí s Němci, všech 5 obránců z Čakovic padlo.

V noci z 8. na 9. května projíždělo obcí od Čakovic 13 německých tanků. Nebylo pomyšlení na obranu. Byli vysláni 2 parlamentáři – strážmistři, kteří jim oznámili, že v obci je klid. Kolona se dala do pohybu za vedení obou strážmistrů a odjela po silnici k Chabrům.

9. května ráno konečně ohlásila hlídka u Ládví, že se blíží vojska Rudé armády, a také kolem 10. hodiny přijel do obce první sovětský tank. Jásot na ulicích pak nebral konce.

Kolem této silnice padlo celkem 28 obránců.

- 12 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

     3) Silnice Brandýs n./Lab. - Čakovice a Brandýs n./ Lab.-Kbely- Praha:

BRANDÝS N./LAB. – ST. BOLESLAV⁽³⁾ měla německá posádka přes 1000 mužů, přesto však již koncem dubna byly zde utvořeny komunistické a vojenské odbojové skupiny a zahájily přípravy k akcím, tím spíše, že v blízkých lesích působila partyzánská skupina majora sovětské armády JEGOROVA, která bránila pohybu německých vojsk vyhazováním tratí, ničením mostů, telefonních linek atd. Němci se zpočátku zdráhali odevzdat zbraně, za dva dny je však odevzdali. Mezitím došlo k boji partyzánů s Němci na siInici z Benátek do Mělníka. Němci museli ustoupit ke Konětopům, tam pak vypálili 52 stavení a za pomoci asi 70 esesáků odvlekli jako rukojmí 22 občanů do Milovic, kde je později pustili, resp. tito jim utekli a Němci pak ustoupili k Mělníku.

Třebaže kolem silnice kromě zátarasů neměla možnost obrany pro nedostatek místních obránců a zbraní, přesto Němci, kteří neměli s Prahou žádné spojení, odtáhli k Mělníku nebo k Benešovu. Ve Staré Boleslavi byl zastřelen stráží u kasáren 1 vojín, který jako spojka jel kolem a měl na opasku bodák. Stráž to zpozorovala, chtěla ho zastavit, a poněvadž neuposlechl, zastřelila jej. Kromě toho 2 obránci byli zastřeleni gestapem, dva padli v Praze na barikádách a 1 zahynul při neopatrném zacházení s pancéřovou pěstí.

ČAKOVICE – LETŇANY⁽³⁾. Již 4. května byly odstraněny německé nápisy a vyvěšovány čsl. státní vlajky. Telefonní spojení německé armády bylo přerušeno.  5. května na výzvu Prahy, byla i zde organizována obrana. Nákladní auto z Čakovic jelo pro zbraně do líbeznické cihelny a vyzbrojilo získanými zbraněmi své obránce. Pošta i nádraží bylo obsazeno vlastními strážemi. V továrně "AVIA" byly vytištěny letáky a letadlo z AVIE, opatřené čsl. znaky je rozhazovalo nad Prahou a okolím. Poněvadž zbraně z Líbeznic nestačily, byli vysláni dobrovolníci pro zbraně do Pakoměřic, i do Beckova.

V Pakoměřicích se tato skupina zmocnila zbraní, ale skupina jedoucí do Beckova narazila na silný oddíl SS a utrpěla ztrátu dvou obránců. Ostatní byli zajati, převezeni do Klecan, kde měli být popraveni, avšak při dalším jednání MNV s velitelem klecanského letiště byli propuštěni. Také po boji s posádkou "LETOVA", v němž padli 3 obránci, se vzdala také tato německá jednotka.

- 13 -

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čakovicím však hrozilo stálé nebezpečí od posádky ze Kbel, která čítala asi 2.000 mužů. Jednání s nimi mělo úspěch, bylo dosaženo sice příměří, ale Němci příměří nedodržovali a stále stříleli.

6. května nařídil RNV stavět barikády a vyhlásil pohotovost všech mužů, což provedly i okolní vesnice (Letňany, Třeboradice, Miškovice, Ďáblice, Mírovice, Veleň i Líbeznice).

7. května přijelo od Vinoře 12 německých tanků s oddílem SS a obsadili les u Ďáblic. V boji s nimi padlo 6 obránců. Němci potom drancovali v obci a odjeli do Kbel.

Dalších 5 obránců padlo u Chaberského háje.

Další německé oddíly, které procházely obcí, byly již odzbrojovány. Byl zajat také generál SS SCHMITT, který měl dříve za úkol kontrolovat, jak dobře pracují vězni v koncentračních táborech. Byl později 18. září souzen lidovým soudem, odsouzen k trestu smrti provazem a popraven.

KBELY⁽⁴⁾. V době květnové revoluce nebylo v obci bojů. Poněvadž někdo přestřihl telefonní vedení na letiště, hrozil velitel posádky odvetnými přísnými opatřeními, bude-li se to opakovat. Obránci obsadili jen průmyslové závody ve Kbelích bez bojů. Posádka se držela v kasárnách jako silné středisko odporu a teprve dne 8. května večer opustila Kbely směrem na Kyje. Teprve potom byly všechny jejich budovy obsazeny obránci.

10. května přistála na letišti ve Kbelích československá vláda z Košic v čele se s. Klementem Gottwaldem.

Celkem na těchto dvou směrech padlo 17 obránců – hrdinů.

     4) Silnice (a trať) Lysá n./Lab.⁽³⁾ – Praha:

Na této trase z Lysé n./Lab. do Prahy, nebyly hlášeny žádné boje v revoluci. Ještě před revolucí odjela část divize VIKING z Lysé n./Lab. do Prahy, kde zasáhla proti povstalcům na Hlavním nádraží a na nádraží Praha – střed a chystala se také k boji proti Žižkovu. Bohudík, než došlo k boji, byla podepsána kapitulace a celá pražská posádka odtáhla ne již do amerického, ale do sovětského zajetí, protože již všechny ústupové cesty na západ byly sovětskou armádou uzavřeny. Jiné německé jednotky z Lysé n./Lab. se chtěly dostat do Mělníka vlakem. Avšak u otradovického mostu byla rozebrána trať. Když ji Němci opravovali, vyhodily hlídky

- 14 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

obránců trať blízko nádraží Brandýs n./Lab. Přijel obrněný vlak, za ním vlak s tanky a nemocniční vlak. Když nemohly projet, vrátily se do Lysé n./Lab. a snažily se projet k Benešovu, kde na ně již čekala sovětská vojska.

Na této trase neměli obránci žádných ztrát.

     5) Silnice Čelákovice – Horní Počernice a Mochov – Horní Počernice – Praha:

Zásluhou členů KSČ byly v ČELÁKOVICÍCH⁽³⁾ sjednoceny všechny revoluční síly a utvořen 5. května RNV. Byla zajištěna vodárna u Káraného a německá hlídka 12 mužů byla odzbrojena. Obránci chtěli odzbrojit také hlídku SS na mostě přes Labe, avšak SS se bránili, naši museli ustoupit a ztratili 2 obránce, kteří padli. Byl však odzbrojen německý vozatajský oddíl přijíždějící od Brandýsa n./Lab., kde bylo získáno 25 pušek a pět pancéřových pěstí.

Poněvadž většina mužstva obránců byla dána na nádraží k ochraně majetku ve vagonech, kde stálo asi 1300 vagonů různého zboží, rozhodl RNV povolat do zbraně dva ročníky branců let 1937 a 1938, důstojníků, rotmistrů a mužstva. Dostavilo se na 200 mužů, z nichž sestaven oddíl o 4 skupinách. Přednosta stanice nařídil rozebrat koleje na trati Čelákovice - Lysá n./Lab., aby nemohl přijet pancéřový vlak, volaný na pomoc Němcům do Prahy. Současně byla rozebrána trať u Mstětic a Zelenče. Byla také připravena souprava, která měla být puštěna proti pancéřovému vlaku, ten však nepřijel. Také od Přerova n./Lab. byl hlášen pancéřový vlak. Proto byla rozebrána trať před mostem. Obrněný vlak skutečně po půlnoci přijel, sestával ze 2 lokomotiv a 16 vagonů. Postál u rozebrané trati dvě hodiny a zase se vrátil.

Když přišla další zpráva, že z Nymburka vyjel obrněný vlak s tankovým oddílem a oddíl obránců ani počtem, ani výzbrojí by na boj s tanky nestačil, odešel oddíl obránců do lesa u Káraného a tam zajištoval trať z Čelákovic do Lysé n./Lab.

6. května úsvitem se mihala na silnici z Mochova světla jedoucích německých vojsk, která byla ostřelována u Nehvizd obránci. Němci vyslali do Čelákovic parlamentáře s hlášením, že odpoledne přijede do Čelákovic trestná výprava, ale nepřijela.

7. května byl hlášen z Lysé n./Lab. vlak o 53 vozech s posádkou SS. Byla proto puštěna na trať řada prázdných vagonů,

- 15 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

vykolejena a pak na ně puštěny vozy se starými tanky a na to 12 vagonů s hlínou.

V poledne přijela německá trestná výprava po silnici o 7 pancéřových vozech a 70 mužích. Vedoucí vyšetřoval na radnici a žádal vrácení zbraní, odebraných německému vojsku.  Bylo mu řečeno, že zbraně odebrali partyzáni. Odvětil, že se ještě vrátí, aby zbraně sebrali a uložili na radnici, protože tomu nevěří. Víc se však nevrátil.

Asi v 17 hodin přijela další trestná výprava od Mochova v síle asi 240 mužů na vozech a žádala totéž. Bylo jim vysvětleno, že již tam byla jiná výprava, která zbraně odvezla. Také tato výprava odjela a už se nevrátila.

1 občan z Mochova padl u Dobříše.

8. května byl již pozorován zmatek mez i ustupujícími německými vojsky, někteří sami odevzdávali, nebo odhazovali zbraně a snažili se co nejrychleji se dostat na západ. Stovky pancéřových aut, když nemohly na Prahu přes Čelákovice, ujížděly na Brandýs n./Lab. Avšak i tam byla zácpa, poněvadž železničáři v Toušeni zatarasili přejezd silnice přes trať odstavenými vagony. Pak ujížděli Němci na sever, nebo na jih, jen aby se co nejdříve dostali na západ.

Když večer hlásil rozhlas, že Německo kapitulovalo i v našich zemích, byly uvolňovány tratě i silnice k jihu. Místní němečtí usedlíci byli zajištěni a odvezeni do Brandýsa n./Lab.

HORNÍ POČERNICE⁽³⁾. Od rána 5. května rozmnožoval RNV provolání k občanům, že přejímá správu obce a potom i provolání Pražského rozhlasu. Byla provedena mobilizace branných sil, byť i s nedostatečnou výzbrojí. Při těchto opatřeních padl první obránce ve Chvalech, zasažen kulí německého samopalu. Ozbrojené jednotky obránců byly rozmístěny po celé obci,  doprava byla přerušena, německá jednotka odtáhla z obce.

6. května vnikly do obce 2 německé tanky a na radnici začali Němci vyslýchat, kdo vládne v obci. Rada ORSZAG, který byl před      koncem okupace do obce dosazen, prohlásil, že obec vede on sám. Němci, kteří postupovali od východu, zachytili v obci některé rozcházející se členy národní stráže a pokud byli bez zbraně, propustili je. Zadrželi také tři obránce se zbraní v ruce a na

- 16 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

místě je zastřelili. 1 obránce padl v Praze na barikádách.

Další skupina Němců začala drancovat na nádraží stojící maďarský zásobovací vlak a vzala k tomu i naše občany. Bohužel, někteří zapomněli na svoji čest a zúčastnili se drancování také. Po revoluci bylo nařízeno, aby ti, co rozkrádali státní majetek, vše vrátili, ale nikdo se nehlásil. Ani pozdější kontrola SNB nic nezjistila.

7. května k večeru již poklesla morálka Němců, začali se dotazovat, jak nejrychleji se dostanou na západ, zmocňovali se aut i kol a v houfu ujížděli. To pokračovalo i v úterý, ponejvíce směrem na Dolní Počernice k Benešovu. Ve středu ráno přijely první tanky Rudé armády Osvoboditelky od Východu. To bylo slávy a radosti!

Celkem v obcích u této silnice padlo 8 občanů.

     6) Silnice Úvaly - Praha:

Kolem této silnice leží 12 obcí Úvaly. Z nichž jen 4 mají zápisy v Kronikách o odboji a to Úvaly, Jirny, Doubek a Škvorec^(5x). V některých obcích, jako v Třebohosticích, Slušticích, Dobročovicích a Zlaté^(5xx) nebyl žádný odboj organizován, hlavně proto, že leží stranou ústupových cest Němců. V některých obcích, jako například v KVĚTNICI^(5xx) bojovali občané v prostoru Újezda n./Lesy a měli dokonce 2 obránce ztrát. Také občané ze ŠESTAJOVIC^(5xx) tam bojovali, ale bez obětí na životech. Ze STUPIC^(5xx) se zapojili dva občané do partyzánské skupiny sovětského poručíka v černokosteleckých lesích, nepamatují si však ani jméno skupiny, ani jméno velitele. V okolí HOROUŠAN^(5xx) se skrývali parašutisté shození z Anglie k likvidací Heydricha. Byli podporováni manžely Baumanovými, kteří – po vyzrazení – byli zatčeni a umučeni v Německu. V revolučních dnech se někteří občané podíleli na zhotovování zátarasů, aby zpomalili postup Němců.

V JIRNECH^(5x) převzal RNV již ve 13 hodin 5. května řízení revoluční činnosti a utvořil z obránců národní gardu, která na nádraží v Měšicích – za účasti místního četnictva – odzbrojila vlak s maďarskými vojáky a získanými zbraněmi vyzbrojila místní gardu. Do boje s okupanty se však garda nedostala.

Ve ŠKVORCI^(5x) byly od 5. do 9. května cvičeny skupiny mužů ve zbrani pro případ potřeby. Někteří z nich se zúčastnili bojů v lesích u Újezdu n./Lesy. V obci byly postaveny zábrany, které

- 17 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

znemožňovaly rychlý postup Němců a hlídky obránců dávaly Němcům myIné informace o směrech postupu již dezorientovaným německým jednotkám. 7. května v dopoledních hodinách byla odzbrojena německá jednotka, vedená velitelem Rakušanem.

Na silnici Úvaly – Praha leží obce Úvaly⁽⁵⁾, Újezd n./Lesy⁽⁶⁾, Běchovice⁽³⁾ a Kyje u Prahy⁽³⁾:

V ÚVALECH⁽⁵⁾ všichni občané na výzvu Prahy dne 5. května se dostavili s ukrytými zbraněmi. Německá posádka hned ráno utekla do Českého Brodu, vrátila se však 6. května a začala řádit. Hledala partyzány, nebo ozbrojené občany, zatkla hned 4 a starostu Rýdla, kterého později pustila. Zatčené obránce odvezli Němci k lesu Úvaláku a nařídili, aby vystupovali z vozu jeden po druhém. Němci byli připraveni je zastřelit. První vyskočil z vozu s. Martínek, přímo na stojícího gestapáka, povalil ho do příkopu a utíkal do lesa. Němci po něm stříleli, ranili ho do plic, přece však unikl do lesa, a pak přišel ke známému v Jirnech, kde byl ukryt a ovázán a později odvezen ČSŠK na Bulovku, kde byl po 6ti měsících vyléčen. Zbývající tři byli u lesa zastřeleni.

V bojové skupině bránící přístupu Němců do Úval po silnici od Českého Brodu byli po tvrdém boji zajati s. Kvíz Jan, Havlíček František, Dufek Milan a Hanek Augustin a zastřeleni u hřbitovní zdi. Hanek se však vzpamatoval a byl zachráněn hlídkou Čs. ČK. Po ošetření místním lékařem byl odvezen do nemocnice v Českém Brodě, kde po 6ti měsících byl vyléčen.

Při přestřelce s Němci padli zde také dva obránci – partyzáni a jeden byl zachycen projíždějícím vozidlem RA a usmrcen. Při prohlídkách obce byl gestapem zastřelen ještě jeden občan, když se vracel z nádraží a v lese Úvaláku další občan s. Jenšovský. Kromě toho padli dva občané z Úval na barikádách v Praze, na nádraží Praha - střed. Celkem padlo v Úvalech 13 obránců.

9. května přijela ještě kolona Němců na 3 vozech. Všichni vyskočili v obci a začali shánět živobytí a drancovat krámy. V tom přijela od východu hlídka Rudoarmějců. Občané je vítali voláním slávy a Němci, jak to uslyšeli, vybíhali z krámů, nestačili však všichni nasednout do vozů, protože řidiči nečekali a ujeli. Ti, co neujeli to odnesli včetně kolaborantů a zrádců. Mnohý byl zastře-

- 18 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

len, nebo pověšen, ani udavač Sviták neušel trestu.

ÚJEZD N./LESY⁽⁶⁾. Již 5.května začalo odzbrojování Němců. Na silnicí ch stavěny zátarasy.

6. května začaly boje na Rohožníku a u zátarasů, kde padlo 7 obránců. Němci prorazili od Úval 25ti tanky, před sebou hnali ženy a děti – obránci ustoupili do prostoru obce Křenice, kde 7. května bojovala s nimi také skupina obránců z Újezda, Sibřiny a Křenic. Němci zde byli poraženi, 8 mrtvých, 5 těžce a 11 lehce raněných, bylo vzato 57 zajatců a válečný materiál. Tito bojovníci ustoupili potom z Křenic až do Babic (protože Křenice se obávaly pomsty Němců), kde zůstali až do konce. Na poště v Újezdě zastřelili Němci 2 obránce a na Skalce u Rohožníka padli ještě tři obránci. Také týž den večer padli další 3 obránci, kteří odstřelovali projíždějící kolonu Němců. Celkem tedy v Újezdě n./Lesy padIo 15 obránců.

BĚCHOVICE⁽³⁾. Již 4. května byly vyslány Revolučním národním výborem dvě neozbrojené hlídky ke střežení vagonů se zbožím na nádraží.  Potom o půlnoci přišla hlídka SA, která převzala střežení. Odpoledne 5. května přišla do Běchovic také ozbrojená hlídka z Dubče a společně s místními hlídkami obránců odzbrojila Němce na nádraží, včetně hlídky sanitního vlaku i jednotlivě přicházející vojáky – Němce. Za vedení strážmistra Holuba byly vyzbrojeny dvě čety, z nichž jedna střežila nádraží a druhá obec. Když přijížděl nádražím vlak s německými vojáky, byl jimi zastřelen jeden z obránců na nádraží.

6. května postupovala od Dolních Počernic německá hlídka, asi 20 mužů SS. Byla na ně zahájena palba, jeden padl, 5 bylo raněno, 5 se vzdalo, ostatní ustoupili. Ukořistěn byl 1 kulomet, několik pušek a ručních granátů. Padl také jeden z obránců. Další transport Němců zase projel nádražím bez palby. Večer projelo Újezdem n./Lesy asi 600 mužů s tanky, chystali se k Běchovicům. Obránci z Běchovic byli slabí proti takové přesile a ustoupili k Nové Dubči. Němci obsadili Běchovice a žádali na starostovi odstranit všechny zátarasy. Tanky potom odjely, ale část mužstva zůstala.

7. května tito Němci udělali prohlídky, hledali zbraně, nic však nenašli. Část obránců pod velením por. Veselého ustoupila a dala se k dispozici velitelství Uhříněves.

- 19 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

- 20 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8. května po těžkých bojích se dostali Němci po českobrodské silnici až k Žižkovu Na Pražačce a po poděbradské silnici až do Hloubětína. Dále se však již nedostali, protože byla uzavřena kapitulace Němců, kteří se začali stahovat od Kbel – Letňan – Satalic – od Prahy – k Benešovu. Bylo napočítáno na 700 motorových vozidel plně obsazených, v tom počtu na 300 tanků.

9. května konečně dorazila od východu Rudá armáda a tím skončilo všechno utrpení i pro tuto obec.

Celkem padlo v obcích u této silnice 57 hrdinů obránců.

     7) Silnice Senohraby – Říčany a Kostelec n./Černými lesy – Říčany – Praha:

SENOHRABY⁽⁷⁾. V únoru 1945 se objevili první partyzáni v prostoru Struhařov – Zvánovice, pod velením poručíka PIČKURENKA a jiný oddíl v prostoru Kunic, pod velením kapitána Ali SUCHANOVA, který padl v boji s Němci u Strančic 6. května a na jeho místo nastoupil jeho bratr Alexandr. Také v prostoru Nechanic – Psáry byl parašutistický oddíl plukovníka KURILOWICZE  (SULIGY), který však byl vyzrazen a již v dubnu Němci likvidován.

4. května začalo v Senohrabech odstraňování německých nápisů a vyvěšování čsl. státních vlajek. Na nádraží stál transport leteckých motorů a vagony se zdravotnickým materiálem. Vojáci doprovázející transporty dobrovolně odevzdávali zbraně železničnímu personálu. Ve městě byla posádka 250 mužů SS (Wikingové), kteří byli ubytování ve dvou hostincích a jedné vile.

5. května vydal ONV Říčan vyhlášku o zajištění kolaborantů a zrádců a o odevzdání všech zbraní na MNV. Týž den povolal velitel zbraní SS starostu obce Vojtěcha Kulhánka a sdělil mu, že posádka opouští Senohraby až na 20ti člennou hlídku, kterou tam zanechává, aby hlídala nádraží a hlídkovala v obci. Potom celý oddíl odešel pěšky do Čerčan, protože nebyla lokomotiva. Št. strážmistr Vodička sám z vlastního popudu odzbrojil 20ti členný oddíl SS ve městě a také strážný 6ti členný oddíl na nádraží.

Osobní vlak od Benešova přijel opožděně a měl na konci připojeny vagony se židovskými vězni z internačního tábora v Bystřici.

- 21 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vězni sami odzbrojili doprovod, pušky a střelivo převzal štb. strážmistr Vodička, vězni byli stravování v nádražním pohostinství.

6. května ráno byla rozebrána trať z Čerčan na 148,3 km, avšak posádka SS v Čerčanech přinutila železniční zaměstnance, že musí dát trať do pořádku a jako rukojmí si vzala manželky dvou vedoucích železničních zaměstnanců z Čerčan. Trať byla obnovena.

7. května projel nádražím obrněný vlak s protiletadlovými děly směrem ke Strančicům. V Mirošovicích zastřelili členové jeho osádky jednoho obránce a před Mnichovicemi druhého. Při návratu odtáhli ze Senohrab vlak s leteckými motory.  Tento den vyšly v Senohrabech opětovně české noviny bez německé cenzury, které přinesly Provolání České národní rady.

Byl utvořen RNV v čele se s. Motejlkem a 8mi členy. Němečtí četníci byli internováni i s rodinami, novým velitelem byl jmenován s. Vodička. Kolem 14. hodin byla provedena mobilizace všech vojenských osob. V tom přijel od Čerčan pancéřový vlak, který si vzal v Senohrabech rukojmí a s nimi postupoval k Mnichovicím. U Mirošovic byla přerušena trať a vlak by] ostřelován jak senohrabskými, tak mnichovickými obránci. Vrátil se do Senohrab, propustil rukojmí a odejel. Znovu byla trať přerušena na 148,3 km.

Odpoledne došlo k nejprudším bojům u Strančic s Němci z Velkých Popovic, za účasti bojovníků ze Senohrab mnichovických, mirošovických a říčanských obránců. Němci byli přinucení k ústupu a odešli přes Velké Popovice k Benešovu mirošovických.

Další destrukce byla provedena u Senohrab dynamitem v místě, kde trať probíhá na kamenité stráni, skupinou bojovníků vedených komunistou s. Smetákem.

Prchající pancéřové oddíly německé armády projely mimo Senohraby, protože senohrabský most by nebyl snesl zatížení těžkých tanků a motorových vozidel.

8 května slyšeli již občané města zprávu z Londýna  o  bez-

- 22 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

podmínečné kapitulaci Němců, také z Prahy nebylo již slyšet střelbu.Německé oddíly procházející Senohraby se nechávaly již odzbrojit po dohodě, že si ponechají pár lehkých zbraní k ochraně.

Až 10. května přijela první hlídka Rudé armády na motorce a za ní pak další oddíly.

PYŠELY⁽⁷⁾. Již 4. května večer byla k německému veliteli posádky vyslána deputace, aby jednala o odzbrojení. On však na odzbrojení nepřistoupil. Občané začali stavět zátarasy. Německá hlídka narazila v obci u hotelu "DOLY" na mladíky, kteří chtěli získat zbraně od Němců ubytovaných v hotelu. Když spatřili hlídku, začali utíkat. Tři byli zadržení a odvedení Němci a nikdy víc nikdo o nich neslyšel. Občané z Pyšel bojovali také na barikádách v Praze, kde jich šest padlo, takže celková ztráta obránců činí 9 hrdinů.

MNICHOVICE. Již koncem března nebo začátkem dubna 1945 byl utvořen ilegální národní výbor, který se tajně scházel v noci na smluveném místě. Na poslední schůzi kolem půlnoci ze 4. na 5. května docházely již zprávy z Prahy, že jsou již odstraňovány německé nápisy a vyvěšovány čsl. státní vlajky, že se blíží konec nadvlády Němců. Proto i RNV vyhlásil pohotovost.

Volání Prahy v posledních hodinách 5. května bylo výzvou i RNV k okamžitému nástupu: prohlásil se za Revoluční národní výbor a vyzval všechny vojáky k nástupu do zbraně. Bylo utvořeno vojenské velitelství v místnosti pošty a byl odzbrojen německý strážný oddíl, jímž získáno 22 pušek s náboji.  Když došla zpráva, že od Benešova se blíží na pomoc Němcům v Praze obrněný vlak,  byly na kamenité stráni mezi Mirošovicemi a Mnichovicemi vytrhány koleje, a na to puštěny tři vagony naložené kamením, které na přerušené koleji havarovaly a tím ztížily možnost opravy koleje. Současně byly na hlavní silnici probíhající ze Senohrab do Říčan přes Mnichovice postaveny barikády.

V neděli 6. května se  objevili  4 partyzáni, vedení Alexejem SUCHANOVEM a přivedli velitele německé jednotky SS ubytované ve

- 23 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Strančicích v sokolovně. S tímto velitelem jednalo vojenské velitelství z Mnichovic  o složení zbraní jeho jednotky, což se podařilo až ve večerních hodinách kdy celá jednotka přišla ze Strančic do Mnichovic, kde byla ubytována pod stráží. Jedno družstvo obránců bylo vysláno k přerušené trati, aby zabránilo pokusu hlášeného obrněného vlaku o průjezd na Prahu, eventuelně při opravě rozrušené trati. Toto družstvo bylo však zajato německou motorizovanou jednotkou jedoucí od Mirošovic a ustupující přes Klokočnou na Říčany. Tato německá jednotka byla zadržena říčanskou obrannou jednotkou u Vojkova, část Němců byla zajata, část uprchla. V přestřelce uprchli také obránci z Mnichovic a vrátili se domů.

V pondělí 7. května pronikli SS-mani z Velkých Popovic přes Strančice – kde zle řádili – až na severní okraj Mnichovic. Byli však odraženi mnichovickými obránci. V boji jeden obránce padl. Odpoledne přijel z Benešova k přerušené trati obrněný vlak a při přestřelce s jeho posádkou padli dva obránci. Když Němci viděli, že neprojdou, vrátili se do Benešova.

V úterý pokračoval boj s Němci v prostoru Lukavice (severně Mnichovic) a na okraji strančického lesa, při němž měli obránci další ztrátu dvou bojovníků a dvou partyzánů, Němci však neprošli. Také ve Strančicích padl jeden obránce z Mnichovic.

K večeru bylo již známo, že Němci kapitulovali a také přes Mnichovice procházela silní německá jednotka asi 450 tanků k Benešovu.  A ve středu dne 9. května od rána ustupovaly německé jednotky od Ondřejova a od Struhařova přes Mnichovice k Velkým Popovicím a ke Zbraslavi. Obránci je částečně odzbrojovali. Někteří vojáci sami odhazovali zbraně, nebo je ničili, či odevzdávali a spěchali, jen aby nepadli do rukou Rudé armádě, třebaže na západ se již nedostali, protože tankové jednotky Rudé armády po obsazení a vyčistění Prahy vyslaly jednu část k jihu na Milín, kde se spojily s jednotkami 2. Ukrajinského frontu maršála MALINOVSKÉHO, postupujícího od Písku k severu, a tak uzavřeli kruh a možnost úniku Němců k západu.

Pak přišla radostná zpráva, že Rudá armáda je již v Praze

- 24 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

a postupuje přes Říčany a Strančice na Mnichovice. Občané Mnichovic postavili na západním okraji obce slavobránu a konečně večer přišly první jednotky Rudé armády za radostného volání slávy všeho obyvatelstva a vítání členy Revolučního národního výboru s. předsedou s. HEMREM.

STRANČICE. Již v roce 1939 byla utvořena ve stanici odbojová skupina traťmistrem Hniličkou a Janem Štichou. Vedl je Sláva Šmejkal.  Tato skupina se později přejmenovala na Tymošenkovu partyzánskou jednotku. Shromažďovala a ukrývala zbraně, vyráběla výbušniny, dávala zprávy o pohybech vlaků, sypala písek do ložisek vagonů, ničila zásilky potravin na frontu a podobně. Tato skupina pracovala v oblasti Strančice – Mnichovice – Senohraby – Kamenice – Velké Popovice – Benešov – až k Táboru. Členové jednotky se scházeli v lesních studnách u Lojovic a Brtnice, kde se seznamovali se zbraněmi a výrobou výbušnin a dostávali různé úkoly.

Jednou se dověděli, že k nim přijde nějaký Fiala, kterého podezřívali, že je konfidentem. Vzali jej k sobě jen na 1 noc a převedli do Českého Brodu. To bylo již v roce 1942.

Později přijelo do Strančic gestapo, zastavilo se na četnické stanici pro strážmistra BOJASE a s ním jeli pro Šmejkala. Když BOJAS zůstal v autě s řidičem, utekl do blízkého lesa, a pak se ukrýval u známých. Když však vedoucí četnické stanice MAŇAS řekl, že ví, že je skrýván členy odbojové skupiny, že se bojí, že proto budou všichni pozavíráni — nastoupil BOJAS do služby. Po čase    byl pozván na gestapo do Prahy a byl 8. července 1943 za přítomnosti mnoha četníků gestapem zastřelen. Před popravou prý si strhl pásku z očí a zvolal: "Ať žije Československá republika!"

V roce 1944 přešla celá odbojová skupina na odbojovou skupinu "BÍLÁ HORA", kterou vedl Jiří Švehla na Myšlíně a na partyzánský paraoddíl  4. ukrajinské fronty generála ANDREJEVA. Úkolem této skupiny bylo podávat zprávy o pohybu vlaků k východu a na Slovensko. Zprávy byly odváženy železničářem na kole, na Myšlín. Tyto vlaky železničáři také velmi dovedně zdržovalivali

- 25 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

tím, že podhazovali výměny pod postrkem vojenských vlaků, čímž se vlak zdržel vždy na několik hodin.

Když 5. května došla zpráva, že na Prahu jede z Benešova pancéřový německý vlak, vzali obránci ve stanici 3 vagony kamene, roztopili studený parní stroj, jeden strojvůdce vyjel s naloženými vagony a odpustil je po koleji, která byla u Mnichovic rozebrána. Dříve, než Němci dojeli, tyto vagony na přerušenou trať vykolejily, vysypaly kamení, čímž vznikl zátaras, kde po obou stranách jsou skály a opravu znemožnily. Toto místo bylo stále hlídané partyzány, kteří znemožňovali jakoukoliv opravu.

V Květnové revoluci zastavili obránci transport s Němci v lese u vjezdu do stanice. Ze Strančic se také vypravila skupina 7mi obránců na lokomotivě do Velkých Popovic, prý pro zbraně uložené v pivovaře. Zbraně tam však nebyly. Tito obránci se střetli u pivovaru s Němci a ustupovali s bojem zpět na lokomotivě ke Strančicím. Měli 4 padlé. Němci vypravili za nimi do Strančic trestnou Výpravu, která od 7. května v obci zle řádila. Obyvatelstvo uteklo do lesů, obránci se s nimi střetli ve Stránčicích a za pomoci partyzánů a bojovníků z Mnichovic, Mirošovic a Říčan se jim podařilo Němce vypudit. Pronásledovali je až k Velkým Popovicím. Ve Stránčicích padlo tehdy dalších 17 obránců, z toho 5 z Mirošovic a 1 z Říčan. Také při průjezdu přes Všechromy zastřelili Němci 1 obránce.

ŘÍČANY^(3-XIX-1-21) dostaly již  4 . května zprávu z Prahy po železnici, aby nenápadně odstraňovali německé nápisy vyvěšovali čsl. státní vlajky. Také dálkové telefonické spojení Němců bylo v noci přerušeno.

6. května byla svolána schůze důstojníků, organizována obrana a povolány do zbraně vojenské osoby ročníků 1932 – 1937. Odpoledne vlak přijíždějící z Benešova s německým vojskem byl zastaven v zářezu před stanicí a odzbrojeno 200 mužů. Odpoledne hlásily Strančice příjezd obrněného vlaku s protiletadlovými děly značky ERLIKON (švýcarský výrobek) který byl také zastaven v zářezu před stanici, v rokli před mostem "Sebevrahů" a po 20ti minutovém boji se vzdal.

- 26 -

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Byly získány další zbraně a zvláště děla, obránci však měli 3 padlé a 8 raněných. Ve 14.30 odpoledne byly odzbrojeny německá posádka v hotelích "ESTANCIA" a  "SPORT" a část získaných zbraní poslána do Prahy. Byla také zajištěna vysílačka v Tehovci a velké materiální hodnoty vysílačky. V 17.30 hodin byl hlášen nájezd pancéřových aut na Vojkov, zajištěno jedno auto a tři zajatci, ostatní prchli.

7. května odražen velký útok Němců od Kostelce nad Černými Lesy, na Mukařov a Vojkov. Němci ve škole na náměstí v Říčanech se nechtěli nechat odzbrojit. Teprve 8. května byli odzbrojeni, získáno hodně zbraní i kulometů. Vyzbrojena jedna rota pod vedením kpt. Kvapilíka a 4 čety pod velením poručíků a rotmistrů. V 11. hod. odešla četa prap. Stuchlého přes Všestary na pomoc Strančicím a kromě toho 2 čety měly za úkol provést obchvat Stránčic ze severu. Začaly těžké boje, při postupu v otevřeném terénu od Všestar i od Tehova, za pomoci ostatních bojovníků a partyzánů z Mnichovic a Senohrab, Němci byli vyhnáni ze Strančic a pronásledováni až k Velkým Popovicům. Bohužel, první při útoku padl praporčík Stuchlík. Ve všech bojích u Všestar, u Strančic a na Vojkově i Babic měli obránci Říčan 37 padlých.

Odpoledne 8. května je již pozorován hromadný útěk Němců k jihu a na západ. 9. května se již Němci nechávali odzbrojovat, byli zdržování při odchodu ke Zbraslavi a k Čerčanům – když neprorazili na Prahu. Stejně daleko nedošli, protože Rudá armáda po osvobození Prahy postupovala tankovými útvary k jihu až k Příbrami a uzavřela Němcům cestu k úniku na západ u Milína.

UHŘÍNĚVES^(3-XXIV-1-6). Již 4. května byly všude v obci odstraňovány německé nápisy a vyvěšovány čsl. státní vlajky. Na výzvu Prahy začalo odzbrojování Němců, důstojníkům ponechány jen pistole.  Na radnici ustanoveno vojenské velitelství. Stráže postaveny ke všem východům z města a na nádraží zajištěno zboží, i sklady. V dohodě s Kolovraty byly postaveny zátarasy, kde byl oddíl asi 65 Němců, který nechtěl složit zbraně. Také v Dubči ve škole byla rota SA FELDHERRENHALLE, která odpírala složení zbraní.

- 27 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6. května nastoupili povolaní vojáci do  40ti let, byla vystrojena rota a umístěna v Sokolovně. Bylo vyjednáváno s posádkou německého obrněného vlaku mezi Měcholupy a Hostivaří. Z počátku nevedlo k cíli, nakonec však Němci opustili vlak a vydali se na pochod k Chodovu. Vlak byl rozdělen na dvě části, dva vozy s protiletadlovými děly byly poslány do Uhřiněvsi, dva vozy zůstaly v Hostivaři. Sestavena posádka obrněného vlaku v Uhříněvsi s velitelem poručíkem SCHEJBALEM a 16ti muži, kteří hlídkovali na trati Hostivař – Uhříněves.

7. května byly z Chodova hlášeny boje a žádána pomoc. Byla tam vyslána motorizovaná četa s velitelem HNÁTEM, která se večer vrátila, ale do boje již nezasáhla. K večeru byl obrněný vlak poslán do Vršovic, kde dostal jméno "UHŘÍNĚVES".

8. května byla dohodnuta kapitulace a povolen odchod Němců s lehkými zbraněmi. Utíkali k jihu přes Pitkovice a Zbraslav.

9. května útěk Němců pokračoval. Ve 13.30 hodin přijely první předzvědné oddíly Rudé armády, pak radost všeho lidu nebrala konce.

KOLOVRATY⁽⁸⁾ 5.května byly všude vyvěšovány čsl. státní vlajky a odstraňovány německé nápisy.  Ve 14. hodin bylo jednáno s velitelem německé posádky o odzbrojení, ale ta zahájila boj, v němž německý velitel zastřelil jednoho našeho bojovníka. O 17. hodině byli však již všichni odzbrojeni i s velitelem, který se vzdal. Jeden obránce padl v Praze na barikádách.

6. května byly postaveny zátarasy na silnicích a sjednána telefonní spojení se všemi okolními obcemi a železničními stanicemi. Nikde však již k ozbrojenému boji s Němci – až do příchodu Rudé armády nedošlo.

Po příchodu motorizované pěchoty a tanků Rudé armády nastala doba radosti a pokojné práce. Padlý obránce byl pochován s vojenskými poctami.

Kolem této silnice položilo životy 77 obránců – hrdinů!

- 28 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

     8) Silnice Benešov – Jesenice – Praha

Tato silnice nespadala cele do oblasti okresu Praha - východ, avšak její část od Řehenic do Radějovic spadala pod jeho kontrolu.

ŘEHENICE⁽⁹⁾. Zde se postavila Němcům na odpor skupina se zbraní v ruce, neubránila se však přesile. 5 jich bylo zajato na Křiváčku, před domem číslo 2 byli Němci zastřelení. Jeden z nich byl z Těptína.

VALNOVKA⁽⁹⁾. Němci projíždějící k Olešovicím, zastřelili zde jednoho obránce.

OLEŠOVICE⁽⁹⁾. Němci procházející obcí zastřelili místního kováře Václava Chotětického, ve vratech jeho kovárny.

V KOSTELCI U KŘÍŽKU⁽⁹⁾ byl zastřelen 6. května Němci František Šimek, protože byl přistižen se zbraní v ruce. Další dva obránci odešli na výzvu do Prahy a již je nikdo nespatřil.

V RADĚJOVICÍCH⁽⁹⁾ byli 5. května přistiženi gestapem 4 mladíci, kteří v chatě poslouchali zahraniční rozhlas a všichni byli zastřeleni. 3 byli z Čakovic, 1 z Dařbože. Zastřelili také 1 místního občana.

VELKÉ POPOVICE^{(3-XXII-I-11)}. Leží stranou této silnice, mezi Želivcem a Stránčicemi.  4. května přišla na četnickou stanici zpráva, aby byly vyvěšovány čsl. státní vlajky a odstraňovány německé nápisy, což bylo ihned splněno s velikou radostí všech. Byl utvořen 30ti členný RNV s předsedou Josefem Tichým, skladníkem z Bratrství. Byly postaveny zátarasy na silnicích.  5. května přijela k zátarasům kolona SS a hned začala palbu. 30ti členná hlídka přijela k Sokolovně, kde vyzvala občany k odevzdání zbraní. Při tom byl zastřelen s. Josef Čermák, načež hlídka za stálé palby se vzdálila. U lesa potkala cestáře, kterého také zastřelila. Několik občanů se vydalo do lesa k partyzánům, dva z nich byli přistiženi Na Křížku a v Radějovicích zastřeleni. Odpoledne přijela – prý na pomoc – na lokomotivě ze Strančic skupina obránců v počtu 7 mužů, kteří prý přijeli také pro zbraně, ukryté v pivovaře. Někteří odešli do pivovarské hospody, 1 zůstal jako stráž u brány pivovaru.

- 29 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Odpoledne přijela kolona asi 200 SS-manů. Jakmile uviděl strážný u pivovaru první jejich motorku, vystřelil na ní, to však již SSáci vyskákali z vozů a začali pálit proti pivovaru. Strážný u brány padl, ostatní ze Stránčic počali ustupovat s palbou a vraceli se ke Strančicům. SSáci za nimi, začali pálit do oken stavení, zapálili pancéřovou pěstí 1 usedlost a počali řádit. Vyváděli obyvatelé ze stavení, odváděli je k plotu proti pivovarské hospodě, kde všichni leželi na zemi, obličejem k zemi a SSáci nad nimi hrozili, že je postřílí. Největší vraždění bylo na náměstí, kde zastřelili 12 lidí, a potom ve Václavské ulici a dalších, kde bylo zastřeleno 8 lidí. Velitel chtěl postřílet všechny muže obce a obec vypálit. Na přímluvu bývalého četnického velitele, který měl za manželku Němku, byl velitel SS uprošen a odtáhl do Stránčic, kde chtěl pomstít přepadení u pivovaru stránčickými. Tam potom došlo k urputnému boji, o němž již byla zmíňka dříve.

Teprve 8. května se vracely zbytky skupiny SS ze Stránčic, pronásledováni obránci, naložili na rekvírované vozy ve Velkých Popovicích raněné, ženy a děti a různá zavazadla nakradená ve Strančicích a ustupovali k Písku, odkud se za mnoho dní teprve vrátili místní povozníci. Obránci pronásledovali ještě Němce až do Velkých Popovic a měli také ještě tři padlé. Když potom ustupující kolony Němců projížděly obcí, vyžádali si přes obec doprovod a hrozili střelbou. Ústup Němců se nakonec změnil v útěk v hloučcích i jednotlivě, byli odzbrojování a civilní Němci byli zadrženi v obci. Celkem padlo v obci 25 obránců, z toho 1 žena a nevrátili se dva zatčení občané, které Němci odvedli.

Kolem této silnice padlo celkem 43 obránců — hrdinů!

Poněvadž tam, kde se bojovalo v obcích, bojovalo se současně i na nádražích, není třeba se vracet s poznámkami k těmto tratím.

Na všech těchto přístupových trasách ku Praze, přilehlých  i okolních obcích v počtů celkem kolem 40ti padlo doposud zjištěných 288 obránců — hrdinů !!!

Není vyloučeno, že během doby se tento počet ještě zvýší,

- 30 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

poněvadž část obránců z těchto obcí okresu Praha–východ padla někde při obraně Prahy, na barikádách, případně byla cestou na pomoc Praze Němci likvidována a někde zakopána tak, že nikdo o nich doposud neví.

 
     III. Z Á V Ě R

Z výše uvedeného lze odpovědně prohlásit, že by se nebylo dobře vedle povstalcům Prahy, nebýt těchto hrdinů, kteří se často pouštěli do boje jen proto, aby zastavili, nebo zdrželi postup Němců na Prahu, byť i za cenu vlastního života. Nebýt těchto hrdinů, mohli se Němci dostat do Prahy již při začátku povstání, a že by pak v Praze řádili tak, jak v některých jiných obcích nebo městech (Varšava, Budapešť), věrní příkazu Hitlera "O spálené zemi“, že by ničili,  pálili a kradli vše hodnotné  i  historicky cenné a že by po nich zůstala skutečně jen zničená Praha, neb měli k tomu od května do příchodu Rudé armády plné 4 dny,  je skoro jisté !!!

Je dojemné, že značná část padlých hrdinů byli mladí lidé, kteří po většině neměli dostatek zbraní a někdy s nimi neuměli ani zacházet a přece  šli za jediným cílem: co nejdéle zdržet postup Němců na Prahu, třeba  i za cenu života.  Na to nesmíme nikdy zapomenout a naopak musíme naši mládeži stavět tyto vzory a vštěpovat mladým tuto lásku k obraně vlasti, aby památka těchto hrdinů zůstala v paměti i příštích generací na vždy.

A BYLA TO RUDÁ ARMÁDA — OSVOBODITELKA, která přijela v hodinu dvanáctou a zachránila ne jen tisíce životů našich i sovětských bojovníků, ale i nedocenitelné hodnoty materiální. Jen JÍ můžeme děkovat za to, že žijeme dnes ve svobodném socialistickém Československu a že nikdo z nás na to nikdy  nesmí zapomenout  !!!

- 31 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Příloha č. 1

Bášť

V těchto osudových dnech jmenuju Vás

HNUTÍ ZA SVOBODU

důvěrníkem ve Vaší obci.

Ustavte ihned národní výbor. Vy jste předsedou.  Za členy zvolte si spolehlivé občany. Vylučte fašisty a vlajkaře.

Je-li v obci již jiný národní výbor, proveďte sloučení. Jak obsadí spojenecká armáda obec, anebo při zhroucení Německa nebo na náš rozkaz. Předem si rozdělte referáty: samosprávný, vojenský, zásobovací, zemědělský, bezpečnostní.

Úkol národního výboru v obci:

     1. Zabezpečit veřejnou správu

     2. Převzít správu obce

     3. Zabezpečit zásoby v obci

     4. Zajistit dopravu, poštu, spojení atd.

     5. Vést v patrnosti zrádce a kolaboranty

V případě potřeby postavte strážní oddíly z mladých mužů.

Státní zaměstnanci jsou Vám k disposici.

Pracujte opatrně, řiďte se situací a místními poměry.

Pozor na zrádce!!!

Za ustavení národního výboru a jeho funkci jste plně zodpověden!

Zrádcům smrt !

Za HNUTÍ ZA SVOBODU

                    Zářecký v. r.                                                          Kohout v. r.

 - 32 -

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Příloha č. 2

Bořanovice

Národe Československý!

Po osudném dni 15. březnu 1939 utvořil se Český národní výbor, který si vzal za úkol, kulturně vésti český národ, povzbuzovati jej a vésti v naději na lepší zítřek. Co utrhačných slov, co křivd, nepravostí a nadutého vychloubačství musil náš národ stráviti. Když i nectného lhaní bylo málo, byl náš lid zbaběle odzbrojován i od kapesního nože a pouhé vzduchovky. Pak se dal ten pyšný národ německý do zběsilého vraždění Českého národa, Vzpomeňme Haydrichova řádění, kdy česká krev tryskala potoky. Český lid mřel na popravištích a středověkých mučidlech. Dokonce si nechal tento pověstný protektor zříditi lidské jatky, aby hromadné vraždění bylo co nejrychlejší.

Na rovech těchto drahých bratří, sester a dětí zvedáme své ruce a slibujeme, že zůstaneme věrní odkazu těchto českých synů. Nepodlomení, utrpením zoceleni, věřili jsme své československé vládě, svému velkému presidentovi Dr. E. Benešovi, který nyní již dlí na našem území.

Když v roce 1939 jsme poslali prostřednictvím redaktora Otty Šafránka, Chicago, USA zdravici československé vládě a našemu presidentovi, obdrželi jsme odpověď "Pracujeme – vytrvejte". Posléze mohl český lid naslouchati rozhlasové relaci československé vlády z Londýna.  Tím byl náš lid posílen. Vzpomínáme sváteční nálady v českých srdcích, jestliže promluvil pan president. Vzpomínáme, že měl vždy pravdu, byla to slova státníkova.

Dnes při vzpomínce na generála Eliáše, Doležala, Svátka, poručíka Svobodu a řadu povražděných a umučených českých synů a dcer, při vzpomínce na kardinála Kašpara a všech synů padlých na bojištích, tvoříme novou republiku. Nový lepší domov, domov Čechů a Slováků, bez příživníků a savců české krve. Příští náš život si uspořádáme tak, jak nám v těchto dnech adresoval slova pan president Dr. Ed. Beneš. Základem jsou již Místní národní výbory, Okresní nár. výbory a Ústřední nár. výb.

Náš stát bude národní – stát Čechů a Slováků.

Zabráníme roztříštěnosti a utvoříme co nejméně politických stran:

1. Strana práce: pro veškerý pracující lid.

2. Strana samostatného povolání

3. Strana rolnického lidu.

Dále bude naprostá svoboda náboženská, na širokém podkladě a zaručená zákonem. Sportovní organizace, odborové organizace budou jednotné. Sociální otázka bude zlepšena a upravena. Protekcionářství vymýtíme od základu.

     ÚNV

- 33 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Příloha č. 3

Bořanovice

Pokyny pro utvoření místních národních výborů

Okresní NV vkládá ve Vás tak velkou důvěru, že Vás vyvolil a pověřil úkolem utvoření Místního NV. Tato funkce je čestná, doufáme, že nás nezklamete. Po válce se optáme, co Jste pro svůj národ dobrého udělal. V případě, že sám nemůžete dostáti tomuto úkolu, vložte tyto tiskopisy do obálky a zašlete vhodné osobě ve Vašem místě. Nevystupujte ještě veřejně, pracujte skrytě a řiďte se těmito pokyny:

Místní NV se skládají: v obcích do 2.500 obyvatel ze šesti členů z pol. života; 1 člena kulturně činného a po 1 členu z každé náboženské církve.

Obce do 5.000 obyvatel mají o 6 členů z pol. života více, na každých 5.000 obvykle více o 6 členů pol. činných. Při vybírání členů, řiďte se směrnicemi, jak jest v prohlášení.

Okresní NV se skládá: z delegátů obcí po 2 členech. MNV musí tedy zvolit ze svého středu 2 delegáty do okresního NV. Dále 1 člen co zástupce kulturního života, po 1 členu z každé státem uznané církve.

Zatím pracujeme tajně. Věřte, že nemůžete být prozrazen. Organizace je tak skvělá, že pátrání jest nemožné, Zatčení si přivodí každý sám, svojí neopatrností.

Pro začátek: vyhledejte okamžitě vhodné osoby, pamatujte si je. Postarejte se o seznam všech Němců v místě. Zajistěte v daný okamžik majetek ve prospěch státu. Učiňte seznam lichvářů a válečných zbohatlíků, pořiďte seznam úředníků německy smýšlejících a vyznamenaných povýšením nebo tzv. Sv. václavským Štítem.

Tyto tiskopisy uschovejte, budete je potřebovati k prokázání, že jste vše nepředal gestapu. Budete je potřebovati, ztráta nebude omluvou.

- 34 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

P O U Ž I T É   P R A M E N Y:

(1)      Výpis ze zprávy jednatele ZO ODOLENÁ VODA S. Hájka. Obecní kronika není.  Ani bývalý starosta z doby okupace s. Josef DOLEŽAL, který s občany vše prožíval a byl předsedou MNV od r. 1948, ani s. Hájek, který byl poslancem, členem rady a tajemníkem MNV v letech 1957 – 1960, o kronice nic nevědí. Zpráva uložena v archivu Komise historicko-dokumentační OV ČSPB Praha – východ.

(2)     Výpis ze vzpomínek jednatele ZO Klecany s. Jaroslava ČERNÉHO a jeho manželky, kteří se zúčastnily Květnové revoluce v Přemyšlení a okolí. Archiv KHD OV ČSPB Praha – východ.

(3)     Z knihy 20. výročí historických dnů revolučních bojů 5. - 10. května 1945, vydal OV KSČ Praha – východ a SPB Praha – východ, dle obsahu č. V až XVI, dále XVIII- XXII. Kniha uložena v A KHD OV ČSPB.

(4)     Výpisy z Kronik obce ZO Líbeznice uložených v A KHD OV ČSPB.

(5)     Výpis z Kroniky obce Úval – uloženo tamtéž.

(5X)   Výpis z Kronik obcí Jirny a Škvorec - uloženo tamtéž.                

(5XX) Čerpáno z ústního podání občanů, pamětníků, sepsal člen komise K HD OV ČSPB za ZO ÚVALY s. gen. v. v. Jaroslav Suchomel - uloženo  tamtéž.

(6)     Výpis z Kroniky obce Újezd n. /Lesy – uloženo tamtéž.

(7)     Výpis z Kroniky obce Senohraby (Senohrabská Hláska – OV KSČ č. 8/1969/ uloženo tamtéž.

(7A)   Výpis z Kroniky obce Pyšely – založeno tamtéž.

(8)     Ze zápisu předsedy ZO Kolovraty (s. Karel Bouček) tamtéž.

(9)     Ze soutěže Základních devítiletých škol okresu Praha – východ, ze zápisu ZDŠ v Kamenici u Štiřína – v archivu tamtéž.

- 35 -

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

JMENNÝ SEZNAM

hrdinů, kteří padli v Květnové revoluci r.  1945 v obcích okresu Praha-východ v bojích s Němci.

 1.)   ODOLENA VODA - 23 obránců

2.)   ZDIBY - VELTĚŽ - KLECANY - 6 obránců

3.)   CHABRY - ČIMICE - 29 obránců

- 37 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

4.)   MĚŠICE - 2 obránci

5.)   LÍBEZNICE - 3 obránci

6.)  SEDLEC U LÍBEZNIC - 13 obránců

7.)   BOŘANOVICE - 2 obránci

8.)   HOVORČOVICE - 4 obránci

9.)   ĎÁBLICE - 4 obránci

10.) BRANDÝS N./L. - ST. BOLESLAV - 6 obránců

- 38 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

11.)   ČAKOVICE - LETŇANY - 11 obránců

12.)   ČELÁKOVICE - 3 obránci

13.)   HORNÍ POČERNICE - 5 obránců

14.)  KVĚTNICE - 2 obránci

15.)   ÚVALY - 13 obránců

16.)   ÚJEZD N./LESY - 15 obránců

- 39 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

17.)   BĚCHOVICE - DUBEČ - 3 obránci

18.)   KYJE U PRAHY - 24 obránců

19.)   MIROŠOVICE - 6 obránců

20.)   MNICHOVICE - 7 obránců

21.)   PYŠELY - 9 obránců

22.)   STRANČICE - 9 obránců

- 40 -

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

23.)   VŠECHROMY - 1 obránce

24.)  ŘÍČANY - RADOŠOVICE - 37 obránců

25.)   KOLOVRATY - 2 obránci

26.)   ŘEHENICE - 5 obránců

27.)   VALNOVKA - 1 obránce

28.)   OLEŠOVICE - 1 obránce

- 41 -

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

29.)  KOSTELEC U KŘÍŽKŮ - 3 obránci

30.)  RADĚJOVICE - 5 obránců

30.)  VELKÉ POPOVICE - 28 obránců

Celkem padlo v Květnové revoluci v obcích okresu Praha-východ 288 obránců!

- 42 -

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

OBSAH:

- 43 -