Silnici z Mělníka do Prahy dominuje nedaleko Kojetic majestátní budova bývalého zájezdního hostince, který byl postaven na přelomu 30. a 40. let 19. století. Hostinec známý jako Tůmovka (dle prvního majitele Jana Tůmy) poskytoval hostům osvěžení až do roku 1952, kdy tehdejší provozovatel Karel Kratochvíl vzhledem k sílícímu tlaku komunistického režimu ukončil hostinskou živnost. Následně objekt sloužil a dodnes slouží obytným účelům rodiny.

Během probíhající rekonstrukce budovy  došlo v létě 2019 k opětovnému odkrytí skrýše (komůrky vyzděné nad schodištěm do sklepa). Komůrka o výšce max. 150 cm zaujímá plochu cca 130 x 130 cm. Vstupuje se do ní úzkým průlezem vzhůru z výklenku ve staré kuchyni, který byl donedávna zakryt jednoduše provedenou vezděnou dřevěnou policí. Skrýš vznikla v tzv. staré kuchyni buď již někdy na počátku 20. století (snad v souvislosti s první světovou válkou) nebo později koncem 30. let (v předvečer války druhé světové) zazděním prostoru nad šikmou klenbou schodiště do sklepa. Ještě nezazděný prostor mohl původně sloužit jen k odkládacím účelům, případně k zavěšení potravin.

Největší nebezpečí majitelům objektu skrýš přinesla během druhé světové války. Na jejím počátku do ní se souhlasem Karla Kratochvíla a jeho manželky vzdálená příbuzná židovského původu Irma Ledererová uschovala svou výbavu (ubrusy, prostírání, povlečení, prostěradla a další textilie opatřené monogramem „IL“). Tato výbava byla ve skrýši uložena do veliké truhlice. V průběhu války litoměřická rodina Ledererů zahynula v koncentračních táborech, stejně tak Irma. Textilie byly po válce ze skrýše vyjmuty, ale truhlice musela být v prostoru ponechána, neboť neprojde svislým průlezem, kudy se do skrýše vstupuje. Zatajení takového majetku bylo neodpustitelným přečinem a rodině Karla Kratochvíla hrozilo v případě vyzrazení skrýše smrtelné nebezpečí.

Velké poděkování za podnět, milou ochotu i nápomoc s prozkoumáním a fotodokumentací skrýše v Tůmovce náleží Martinovi Skalickému. Stejně tak musíme vyjádřit obdiv panu Milanovi Čadskému, který nám poskytl veškeré výše uvedené informace včetně kopií původních archivních pramenů, které svou badatelskou činností k objektu Tůmovky shromáždil v rodinné kronice sepsané v letech 2007-2009.

                                                                                                                                              Martin Hůrka