Popis: předměty z pozůstalosti po Josefu Brandejském ml. (1941-2021), hospodáři z Rašovic (okr. Kutná Hora), držiteli po jeho smrti nalezeného německého samopalu MP40

Počet inv. č.: 5

Výčet předmětů:

• německý samopal MP40, 1940 [viz foto]
• německý Extrabajonett pro strážmistry policie, 1939 - 1945
• vojenská knížka Josefa Brandejského st. (* 1909), Kutná Hora 1951
• fotografie muže v uniformě Luftwaffe s odznaky Luftschutzpolizei, Oberhausen 30. 12. 1942
• fotografie muže v uniformě Luftschutzpolizei s límcovými výložkami, 1943 - 1945 ?

Popis: předměty z pozůstalosti po Jaroslavu Starém (1891-1942) popraveném v Mauthausenu 24. 10. 1942 za podporu členů výsadku Anthropoid

Počet inv. č.: 35

Výčet předmětů:

• britská válečná medaile (British War Medal) "Georgivs V Britt: Omn: Rex et Ind: Imp:" J. Starého, po 1920
• indická všeobecná služební medaile (Indian General Service Medal) "Afghanistan N. W. F. 1919" J. Starého, po 1919 [viz foto]
• československá revoluční medaile "Svobodný národe vzhůru na stráž" J. Starého, po 1918
• vizitka s předtištěným textem: "1, Grande-Rue a Bourg-la-Reine (Seine) / Fd. Jamin / Horticulteur...", 7. 11. 1909
• korespondenční lístek Josefa Starého (bratr Jaroslava) se zprávou o svém zranění rodičům, 12. 9. 1914
• 7 ks dopisů Jaroslava Starého ze zajetí ve Velké Británii rodičům, 1915
• dopis Josefa Starého rodičům se sdělením aktuální adresy bratra Jaroslava v britské armádě v Indii, Roudnice nad Labem 10. 4. 1919
• dopis Jaroslava Starého příteli se sdělením nové adresy svého pobytu v britské armádě, Kvéta 10. 5. 1919
• dopis Jaroslava Starého bratrovi Josefovi se sdělením, že již čeká na přesun do Anglie, Kvéta 30. 9. 1919
• dopis Jaroslava Starého bratrovi Josefovi se sdělením, že zítra vyráží do Karáčí a dále do Anglie, Kvéta 18. 10. 1919
• dopis Josefa Starého své sestře, Roudnice nad Labem 11. 11. 1919
• Jaroslav Starý píše své mamince ve věci zdraví, usazení se v Klánovicích, Klánovice 30. 3. 1920
• koncept anglicky psaného dopisu Jaroslava Starého jednomu s bývalých britských spolubojovníků, 1938-1939
• anglicky psaný dopis, ve kterém dávný skotský přítel George Ross píše Jaroslavu Starému, Huntly 12. 1. 1939
• anglicky psaný dopis, ve kterém George Ross píše synovci Jaroslava Starého (vyjadřuje lítost na smrtí tohoto přítele a jeho ženy), Huntly 29. 10. 1945
• 20 ks fotografií z pobytu Jaroslava Starého v britské armádě (Džabalpur, Karáčí, Kvéta, Čaman,..), Indie a Pákistán 1917-1919
• fotografie bratrů Josefa a Jaroslava Starých před cihlovou zdí, 20. léta 20. století ?
• fotografie pěti mladíků a jedné slečny stojících v řadě na schodech, 10.-20. léta 20. století ?
• fotografie čtrnácti vojáků ve stínu na chodbě, 20.-30. léta 20. století ?
• fotografie pohřebního vozu taženého koňmi a doprovázeného dvěma vojáky, několika Sokoly a davem lidí, Praha-Smíchov 20 -30. léta 20. století ?
• fotografie tří členů patrně rodiny Starých před domkem v Šestajovicích, po 1928
• 5 ks fotografií z pietního aktu připomínky v Mauthausenu zavražděných manželů Starých u jejich domu v Šestajovicích čp. 182, 1946 ?
• 5 ks fotografií z pietního aktu v ulicích Prahy za účasti britských, francouzských a dalších zástupců, 1945 ?

Popis: předměty z pozůstalosti po kpt. Františku Konrádovi, odbojáři v Moravských Budějovicích a okolí

Počet inv. č.: 63

Výčet předmětů:

• důstojnická šavle Fr. Konráda, 20. století, 30. léta [viz foto]
• dýka pracovních oddílu RAD, 1939 - 1945
• Československá medaile Vítězství, 1922 - 1939
• Pamětní odznak Československého dobrovolce z let 1918-1919, 1938
• Záslužný odznak Československé obce dobrovolecké 1945, 1946
• Pamětní medaile za věrnost a brannost Slovenska v letech 1918-1938, 1. 10. 1948
• Bronzová pamětní medaile ČSOL Sdružení Československých dobrovolců z let 1918-1919 IV. pluku Stráže svobody v Plzni, 24. 10. 1948
• Čestná stříbrná medaile ČSOL Sdružení Československých dobrovolců z let 1918-1919 IV. pluku Stráže svobody v Plzni, 24. 10. 1948
• "Pochvalné uznání" ilegálního hnutí Bílá hora pro F. Konráda, 1948
• Odznak BSP, 70. léta 20. století ?
• "Udostověrjenie / Legitimace" Fr. Konráda o členství v partyzánské skupině, 10. 5. 1945
• "Dokazatelstvo služby / Služební průkaz" Fr. Konráda, Moravské Budějovice 24. 5. 1945
• "Pověření / Upolnomočenie" Fr. Konráda, 1945
• legitimace Ústředního výboru Hnutí za svobodu Fr. Konráda, Moravské Budějovice 24. 5. 1945
• výkaz V. Kadlčíka a Fr. Konráda o činnosti skupiny Bílá hora, 1945 po
• průvodní list k hlášení Fr. Konráda, 3. 11. 1946
• "Zpráva o činnosti Františka Přikryla", 28. 5. 1945
• zpráva "Hlášení npor. Soboty", 1945
• "Stručný popis mé partyzánské činnosti" psaný Fr. Konrádem, Moravské Budějovice 1945
• "Předběžný protokol" s obviněnou Julií Raschkovou se svědkem Rudolfem Kolářem, Blížkovice 13. 5. 1945
• "Hlášení o činnosti illegální i bojové" od E. Brázdy, 1945
• 3 ks různých potvrzení o odbojové činnosti, 1945
• zpráva V. Kadlčíka o odboji na Českobudějovicku, 15. 6. 1945
• zpráva B. Jordánka o odboji na Českobudějovicku, 17. 6. 1945
• 9 ks korepondence ve věci odboje na Českobudějovicku, 1945-1946
• 2 ks zprávy o činnosti partyzánské skupiny Lenka-Jih, 1946
• dopis býv. revoluční illegální hnutí Bílá Hora adresovaný Fr. Konrádovi s informacemi o aktuálním dění, činnosti komisí, Praha 21. 9. 1946
• "Potvrzení" na jméno Fr. Konrád (č. 7423), že "je československým dobrovolníkem z let 1918-1919", Praha 11. 2. 1947
• opis potvrzení, že kpt. Ticháček za okupace dostal od kpt. Fr. Konráda zásilku mouky, Brno 4. 4. 1947
• "Prohlášení" Vojtěcha Kadlčíka (partizánská skupina "Lenka - Jih"), že kpt. Fr. Konrád pracoval v odbojovém hnutí, Znojmo 2. 3. 1948
• prohlášení neuvedené osoby, že Fr. Konrád pracoval za okupace v odboji v prostoru Jihlava-Jaroměřice nad Rokytnou-Znojmo, Znojmo 28. 3. 1948
• průvodní dopis mjr. Bohumila Bočana ke článku, který má být uveřejněn v kronice Bílé Hory, Praha 13. 9. 1948
• dopis Aloise Pejchoty ve věci chystané výstavy o činnosti ilegálního hnutí Bílá hora za okupace, Praha 1. 8. 1965
• "Svědecké prohlášení" na jméno František Konrád, Znojmo 24. 7. 1972
• prohlášení Fr. Konráda s titulem: "Moje odbojová činnost", Znojmo 20. 4. 1975
• "Prověrkový list" a "Dotazník člena SPB" na jméno František Konrád, 70. léta 20. století
• dopis Marie Kodetové paní Fialové do Pálovic u Jemnice s výzvou k zaslání jmen spolupracovníků zemřelého muže, Praha-Ruzyně 2. 7. 1945
• peněžní deník skupiny Jih, po 1945
• položky dotazníku (číslováno 1-27) týkající se služební kariéry Františka Konráda za první světové války, Vranov nad Dyjí 19. 10. 1950
• 2 ks letáků "Hnutí za svobodu", duben-květen 1945
• 4 ks fotografií ze svatby Vladislava Fialy a jeho ženy Boženy Holečkové, 30. 8. 1941
• fotografie Vladislava Fialy na zelinářské zahradě, kol. 1941
• 4 ks fotografií tří kamarádů studentů a obyvatelů Masarykova studentského domova na Cihlářské ulici v Brně (František Konrád, Adolf Opálka a neznámý), 5. 7. 1935
• 2 ks fotografií budovy Masarykova studentského domova na Cihlářské ulici v Brně, 1935 kol.
• fotografie devíti důstojníků armády ČSR seřazených se šavlemi, 30. léta 20. století
• fotografie jednadvaceti vojáků a důstojníků armády ČSR seřazených ve dvou  řadách, 25. 10. 1933
• fotografie důstojníků armády ČSR za stolem v interieru, 24. 12. 1935
• 9 ks fotografií vojáků armády ČSR při slavnostním nástupu (pozoru) s praporem, 30. léta 20. století
• fotografie Františka Konráda předávajícího u nákladního automobilu, Jemnice 1938
• fotografie Františka Konráda v uniformě s manželkou Marií a dcerou Květoslavou, Moravské Budějovice 15. 3. 1939

Dnes je již fenomén „Gerstel“ v českém prostředí takřka zapomenut. Přiblížíme Vám příběh této rodiny.

Chceme-li mluvit o Friedrichovi/Bedřichovi (* 16. 4. 1896 - † 13. 10. 1967) a nakonec v USA Fredericku Gerstelovi, je důležité zmínit jeho původ. Gerstelovi byli starou pražskou rodinou, jež odvozovala svůj rodokmen od známého učence a kabalisty rabbi Löwa. Rodinná firma Gerstelových, která začínala jako vetešnictví, se postupně přes opravy a čalounění nábytku staršího, posunula k výrobě nového.

Friedrich Gerstel se narodil 16. dubna 1896 jako druhé dítě rodičů Nelly a Emila Gerstelových. O jeho dětství a vzdělání víme velmi málo. Jedno je ale jisté: k převzetí nábytkářské firmy se připravoval od chlapeckých let. Po smrti otce Emila, který byl již velmi činný jako třetí generace v nábytkářské branži, převzal jako třiadvacetiletý firmu se dvěma továrními provozy. Nábytek stále vyráběl pod značkou Emil Gerstel V březnu 1921 se Bedřich Gerstel oženil s Martou Marií Hlaváčovou (*1904) ženou židovského původu. Ta se nechala po vzoru svého manžela dne 21. února 1921 pokřtít. Podle rodinné legendy ji šťastný novomanžel daroval svatebním darem horní zámek v Panenských Břežanech, který odkoupil od přítele svých rodičů, barona Ferdinanda Bloch-Bauera. V roce 1925 se jim narodil syn Hugo-Felix a o pět let později synové John a Štěpán. Pro ně nechal na hraní postavit jejich otec (z výchovných důvodů za jejich účasti) domeček v parku horního zámku. Břežanský zámek využíval jako předváděcí prostor pro prezentaci výrobků své firmy. Přes poválečnou krizi po roce 1919 se firma rozrůstala. Zlom nastal v roce 1926, kdy Bedřich dostavěl velkou moderní tovární budovu v Libni. Tovární výroba byla funkčně spojována s vysokým podílem řemeslné práce.

Vyráběl se zde nábytek na míru podle předloh významných architektů. Chloubou klientely byla majetná klientela zahraniční. V jeho adresáři byl na prvním místě perský šáh Muhammad Rezá Pahlaví. Z domácích architektonických skvostů, které zařizovala, známe například: vilu bankéře a průmyslníka Otto Peschka v Bubenči (dnes rezidence velvyslanců USA), vilu spolumajitele stavební firmy Františka Müllera na Ořechovce, šlo o vybavení obytné haly, jídelny a dámského salónu, reprezentační místnosti firmy Walter v Jinonicích, dvojvilu vrchního ředitele a vrchního sládka Měšťanského pivovaru v Plzni. V letech 1927-1939 firma zaměstnávala vlastního architekta, kterým byl Arthur Blitz Gerstel zařizoval interiéry jak na evropských královských dvorech, tak i českým prezidentům, T.G.Masarykovi a E.Benešovi a na československých zastupitelstvích v zahraničí. Gerstelův nábytek byl také součástí meziválečné výbavy mnoha bohatších československých domácností. Na přelomu let 1937 a 1938 se Gerstel rozhodl kvůli dění v Německu přestěhovat do USA. V roce 1938 žádala rodina o cestovní pasy. Jako důvod uvedla obchodní záležitosti a návštěvu sestry Susanne, která žila již od druhé poloviny 30. let v New Yorku. Sestra Susanne se svým manželem se zaručili za rodinu při získávání vystěhovaleckých víz. Na Susannino konto také putovaly peníze z firmy. Gerstelovi poslali své děti do švýcarského Lausanne. Teprve pět dní po okupaci pouze s příručním zavazadlem odjíždějí i manželé. Bedřich zplnomocnil advokáta Eugena Ledena ke správě veškerého majetku s plnými vlastnickými právy. Možná se jednalo o jistou formu výkupného. Do roku 1940 bylo tímto způsobem bohatým židům umožňováno se vykoupit a odjet do zahraničí. Díky Fridrichově či Bedřichově prozíravosti přežili válku ve zdraví, a nestali se tak dalšími oběťmi holocaustu. V New Yorku se Fridrich, či Bedřich Gerstel, znovu spojil s nábytkářstvím, kdy dostává místo manažera pobočky firmy Thonet. V USA používal jméno Frederick Gerstel.

K 11. dubnu 1940 byl majetek rodiny konfiskován ve prospěch Německé říše. Eugen Leden je o rok později jmenován treuhändlerem továrny (právnická osoba, která je ze smlouvy o svěřenectví nebo ze zákona povinna hlídat zájmy jiné právnické osoby). Z jeho zprávy určené pro gestapo vyplývá, že cena firmy v roce 1939 činila 4 898 629 K. Cena nezahrnovala postavení firmy na trhu a její „dobrou pověst“. Do 30. září. 1940 byla firma likvidována. Majetek byl převeden do koncernu Deutsche Meisterwestätten G.m.b.H. Výroba nábytku byla ukončena. Dne 25. března 1945 byla továrna poškozena bombardováním, při kterém byl zničen i archiv firmy. Dne 5. června 1945 firma přešla do národní správy Správcem se stal ředitel podniku Spojené Uměleckoprůmyslové závody v Brně, n.p. V. Mareček. Po nezbytných opravách se firma jako Emil Gerstel, dříve Deutsche Meisterwerstätten G.m.b.H. vrátila k výrobě nábytku. Dne 27. června 1948 byla znárodněna. Zbytkový majetek byl odevzdán do vlastnictví Spojeným Uměleckoprůmyslovým závodům.

Rodinný majetek se Gerstelovým nikdy nevrátí.

Článek sestavila Lenka Novotná na základě níže uvedené literatury.

Foto: Nábytek fy Gerstel v současné expozici horního zámku (Lenka Novotná).

V článku je použita literatura: Jančík Drahomír - Štolleová Barbora Pivo, zbraně i tvarůžky: podnikatelé meziválečného Československa ve víru konjunktur a krizí. Drahomír Jančík, Barbora Štolleová (eds.). 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2014. 368 s: fot. ISBN:978-80-7345-422-7.