VLASTISLAV JANÍK

Marie Brychová se narodila 29. června 1893 v Brandýse nad Labem Janu a Marii Maturovým. Postavy byla střední, kaštanových vlasů a šedých očí. Za manžela si vzala obchodníka Jana Brycha. Domovskou příslušnost měla ve Skutči u Vysokého Mýta. Manželé nejdříve pobývali na adrese v Karlíně v Poděbradově ul. 408. Posléze se přestěhovali do bytu v ulici Královské 110 a poté na Prahu XIII do ulice U Kanálky 5. Vzhledem k tomu, že u Marie nemáme žádný záznam o dosaženém vzdělání ani o zaměstnání, dá se předpokládat, že se starala o domácnost. Byla římsko-katolického vyznání. 2. března 1912 se jim narodil syn Jan. Jan bydlel v Karlíně v Rokycanské ulici 495. Po matce měl kaštanové vlasy a modrošedé oči. Stal se obchodním jednatelem u firmy svého otce. Na adrese svých rodičů na Vinohradech si našel slečnu Helenu Vejvodovou, povoláním dělnici, která se stala jeho snoubenkou.

O dva roky později 8. června 1914 se jim narodila dcera Marie, která byla inženýrkou chemie. Bydlela v Praze X v Královské ulici 110. V roce 1938 žádala o zaměstnání na magistrátu hl. města Prahy. Třetím dítětem manželů Brychových byl syn Josef narozený 7. září 1918 v Karlíně. Povoláním byl obchodním příručím. V roce 1940 žádal o vydání živnostenského oprávnění. Ženatý byl s Boženou Brychovou, rozenou Havlíčkovou, narozenou 29. listopadu 1921 v Chrudimi, která byla v domácnosti. Před sňatkem byla zaměstnána jako tanečnice v hotelu Sport v Náchodě. Pravděpodobně tam se také oba poprvé setkali. Josef Brych totiž do Náchoda zajížděl jako obchodník s textilem a posléze se v hotelu Sport přihlásil k přechodnému pobytu. Oba manželé bydleli na adrese U Kanálky 5 společně s jeho rodiči. Manželství však nebylo šťastné. Bylo doprovázeno hádky i náhlými odchody manželky ze společného bytu. Máme o tom alespoň doklad z 15. srpna 1941, kdy Josef Brych nahlásil na Policejním komisařství v Královských Vinohradech zmizení své manželky po rodinné hádce. Následující den se však manželka v domácnosti opět objevila a Josef Brych pátrání po ní odvolal.

Tragédie rodiny přišla jen krátce po vypátrání parašutistů v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. Gestapo se díky selhání parašutisty ze skupiny OUT DISTANCE dostalo k širšímu okruhu podporovatelů paraskupiny ANTHROPOID, do které patřila i rodina Brychových. Ve večerních hodinách 23. června byla zatčena Marie Brychová, její dva synové, dcera, snacha i snoubenka za „Říši nepřátelskou činnost“. Ve 20 hodin byli postupně přebíráni pracovníky vězeňské služby do vazební věznice gestapa. O důvodu tohoto zatčení do dnešních dob moc nevíme a můžeme se jen domnívat, co zavdalo její příčině. Jediné svědectví, které hovoří o příčině jejich zatčení, poskytl Emanuel Filípek, člen sokolské jednoty v Karlíně, který v září 1945 poskytl toto svědectví: „Pro nás viditelnou a uznávanou hlavou byl br. Hajský-Zelenka, i když jsme se s ním někdy v některých jeho názorech na určitou věc rozcházeli. Od bra Oktábce věděli jsme, že k Zelenkovi přišlo se přímo se žádostí, aby se organizování této věci ujal… Používal služeb tajné vysílačky, která fungovala pod ochranou bratří Josefa a Jana Brychů z Karlína, nejdříve někde na chatě u Zbraslavi a pak v bytě Jana Brycha mladšího na Král. Vinohradech, v Kanálské ulici, kde sídlila německá ,Nothilfe‘, kde pak byla gestapem nalezena. Z celé rodiny Brychovy je dnes naživu pouze otec bratr Jan Brych.“ Výslechy rodiny Brychových prováděl kriminální inspektor Oskar Fleischer z III. oddělení gestapa. Jednalo se o velmi horlivého příslušníka gestapa, který měl u gestapa přezdívku „Horlivý komisař“. Na svém kontě měl nejvíc zatčených českých vlastenců a vedení gestapa mu svěřovalo ty nejdůležitější a nejriskantnější akce. Z toho můžeme také usoudit, že gestapo přikládalo zatčení Brychových velkou váhu.

Po výsleších, které probíhali až do září 1942 byli příslušníci rodiny Brychových převezeni do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín. Na konci září v jejich nepřítomnosti byli odsouzeni k trestu smrti. O tomto rozsudku se však nikdy nedozvěděli. 23. října je převezli ještě společně s dalšími 262 odsouzenými do koncentračního tábora Mauthausen. Zde byli 24. října 1942 v popravní místnosti táborového vězení popraveni. Marie Brychová v 8:36 hod, její dcera v 8:38 hod, snacha v 8:34 hod, snoubenka Jana Brycha Helena Vejvodová v 10:16. Synové Josef a Jan byli popraveni v 17:00 a 17:02.

Z celé rodiny, což je zajímavé, nebyl zatčen a běsnění heydrichiády přežil Jan Brych. Ten také obdržel úmrtní lístky příslušníků jeho rodiny. „Nezapomenu na setkání s ním někdy z jara 1943, kdy pro pláč neschopen slova ukazoval mi došlé úmrtní lístky příslušníků jeho rodiny…“ vzpomínal Filípek na setkání s Brychem.

Na celém případě rodiny Brychů je zajímavé, že nebyl zatčen jejich otec Jan. Z jakého důvodu se můžeme jen domýšlet a spekulovat. O to více, že zatčena a popravena byla snoubenka syna Jana, která s ním nebyla dosud sezdána. I tak dodnes zatčení rodiny Brychových vyvolává otázku, na kterou nikde zatím nebylo zodpovězeno a řada přeživších pamětníků na ní naráží. Disponoval Jan Zelenka-Hajský opravdu spojením s Londýnem přes vysílačku ukrývanou u rodiny Brychových či nikoliv a proč právě jejich otec Jan byl běsnění Němců ušetřen a po válce se nedochovalo žádné jeho svědectví?

Fotografie: Archiv Jaroslava Čvančary.

Popis: soubor dokumentů Anny Kuželové, roz. Moravcové, jednoho z tzv. "svatobořických dětí", se vztahem k jejím rodičům i jí samotné především v kontextu nacistické okupace

Počet inv. č.: 36

Výčet předmětů:

• sokolský "Dorostenecký průkaz" Anny Hrodkové, později provd. Moravcové, Most 1929-1930
• 3 ks dopisů Anny Hrodkové svému budoucímu manželovi Miroslavu Moravcovi, Most 1937
• 2 ks dopisů Miroslava Moravce své budoucí ženě Anně Hrodkové, 1937-1938
• 2 ks dopisů Miroslava Moravce rodičům a Rudolfovi týkající se právě narozené dcery Aničky, Konojedy květen 1939
• dopis Anny a Miroslava Moravcových rodičům manžela, 1940 ?
• korespondenční lístek Miroslava Moravce adresovaný Františku Hrodkovi do Mostu, Konojedy 4. 7. 1939
• dopisní obálka s adresou: Franz Hrodek, Brüx [František Hrodek, Most], 1942
• korespondenční lístek zaslaný patrně Annou Moravcovou, roz. Hrodkovou na adresu: Anton Hrodek, Kutowitz [Antonín Hrodek, Chotějovice], Konojedy 15. 8. 1942
• dopis Anny Moravcové, roz. Hrodkové z vězení v Bartolomějské ul., Praha 27. 8. 1942-září 1942.
• moták Anny Moravcové, roz. Hrodkové z vězení, Terezín 4. 11. 1942
• 2 ks koresponenčních lístků Miroslava Moravce své manželce a otci, Terezín 29. 9. 1942-30. 9. 1942
• 2 ks úmrtních lístků Anny a Miroslava Moravcových, Mauthausen (Rakousko) 6. 11. 1942
• deník Miroslava Moravce, Konojedy 1937-1941
• lístek s textem: "Anička Moravcová 3 1/2 roku stará dcera Mir. Moravce a Anna Moravcové, roz. Hrodkové...", 1942
• 4 ks dopisů korespondence Anny Navrátilové s cílem získat Aničku Moravcovou do svého opatrování (mj. i dopis říšskému protektorovi se zamítavou odpovědí), říjen 1942-březen 1943
• dopis od rodiny Kloudovy Anně Navrátilové, Praha 22. 3. 1944
• 3 ks dopisů od na Jenerálce internované Anny Moravcové své tetě a babičce, Praha 15. 2. 1944 a 14. 3. 1944
• domovský list Anny Moravcové, Ledvice 7. 5. 1946
• 5 ks dopisů korespondence Jana Moravce ve věci své vnučky Aničky, 1945-1946
• "Dotazník vzhledem k daňovým přiznáním" pro domy v Ledvicích čp. 19 a čp. 23, po 1938 ? (po 1945 ?)
• "Soupis zabaveného a odvezeného majetku popravených manželů Miroslava a Anny Moravcových z Konojed čp. 99, po 1945
• potvrzení MNV Konojedy o živnosti M. a A. Moravcových v čp. 99 až do jejich zatčení, Konojedy po 1945
• na lístku soupis peněz a cenností, 11. 7. 1945
• fotografie průčelí obchodu M. Moravce v Konojedech, 1938-1942
• 6 ks fotografií svatobořických dětí (Olga Čiklová, Milena Pechmanová, Pravoslav Vykouk, Eva Hejlová, Jarmila Bradáčová, Věra Vitoušová), Svatobořice 13. 4. 1945
• 13 ks fotografií ze setkání svatobořických dětí, Praha 1965
• fotografie z návštěvy svatobořických dětí u paní učitelky Vlasty Mikuláštíkové při oslavě životního jubilea, 1999 ?
• "Svědecká výpověď" Drahomíry Šoukalové, roz. Jíchové coby pamětnice zatčení M. a A. Moravcových, Konojedy 31. 8. 2001

V naší expozici je k vidění desková hra Letecký poplach. Její existence poukazuje na zrůdnost války, která zasahuje všechny obyvatele bez rozdílu věku. Principem této hry je ukázat, jaká nebezpečí číhají na občany při bombardování. Hry se může zúčastnit až 6 hráčů. Vrhá se kostkou a táhne se figurkami ne nepodobnými těm ze hry Člověče, nezlob se.

Zajímavé jsou pokyny pro zúčastněné hráče, které se můžeme dočíst v návodu této hry.

Např.

č.11     Letecká bitva. Hráč jednou vynechá.

č.23     Srážka s nepřátelským létadlem. Vynechá dvakrát vrhání.

č.30     Létadlo narazí na balonovou přehradu a sřítí se.

č.45     Správné chování při náletu. Smí ještě jednou házeti.

                                                                                                                                                  Jiří Piller

Kaple sv. Anny v Panenských Břežanech je zajímavá nejen architekturou Jana Blažeje Santiniho, ale i slušně dochovaným inventářem.

Jeho součástí je tmavá oválná deska s pozlaceným nápisem. Upomíná na vysvěcení kaple. Níže uveřejňujeme znění textu:

AD PERPETUAM REI MEMORIAM

Celsissima Francisca Helena Pieronin De Galliano Dei Gratia Principissa et Abbatissa Regii Antiquissimi Monasterii Sancti Georgii in Castro Pragensi, Hoc Sacellum in Honorem Magnae Matris Sancta Anna erigi Fecit Quod Demum Anno Millesimo Septiagemesimo Septimo die 21. Mensis Augusti Reverendissimus et Illustrissimus dominus dominus Vitus Dei et Apostolicae, Sedis Gratia Episcopus Hyeropolitanus SuFFraganeus Pragensis Sacri Canonici et Exemptio Ordinis Praemostratensis, Praelatus Regiarum Ecclesiarum Montis Sion et Miloviiensis Abbas et Per Provincias Caesareas Ordinis Praedicti Visitator Generalis ac Perpetuus Sacrae Caes. Regiae quae Majestatis Consiliarius in Honorem ejus dem Sanctae Anae una Cum Majori et Duobus Lateralibus Altaribus Sancti Isidori et Sancti Joannis Nepomuceni Martyris Ritu Solemni Consecravit et Pro Anni Versario die dedicationis in Futurum diem dominicum Festum Sanct Bartholomaei Apostoli immediate Sequentem Determinuit.

K VĚČNÉ PAMĚTI VĚCÍ

Urozená Františka Helena Pieronová de Galliano z Boží milosti kněžna a abatyše královského starobylého kláštera svatého Jiří na hradě Pražském dala tento kostelík zbudovat ke cti velké matky svaté Anny, což pak roku 1707 21. měsíce srpna, ctihodný a významný pán, pan Vít z milosti Boží a apoštolské stolice biskup hieropolitánský, sufragán pražský, prelát sv. kanonického a vyjmutého řádu premonstrátů, opat královských kostelů hory Sion a Milevska, generální visitátor císařských provincií uvedeného řádu, rada a stálý rada sv. církve a královského majestátu vysvětil ke dni sv. Anny na hlavním a dvou postranních oltářích sv. Isidora a sv. Jana Nepomuckého mučedníka, a to slavnostním způsobem a určil pro výroční den vysvěcení do budoucna neděli svátek sv. Bartoloměje apoštola bezprostředně následující.

Pozn.:

• K vysvěcení došlo v neděli 21. srpna 1707
• Jako výroční den vysvěcení byla určena vždy první neděle po 24. srpnu (dni sv. Bartoloměje).
• Sufragán = světící biskup
• Výše jmenovaný biskup Vít Seipl byl 21. ledna 1701 ustanoven papežem Klimentem XI., sufragánem pražského arcibiskupa a titulárním hieropolitánským biskupem.

V minulosti byly oválný rám štítu i deska poškozeny. Došlo k rozlomení obou částí na několik kusů. Okrajová část štítu byla olámaná.

Při průzkumu desky bylo zjištěno, že podklad nebyl nikdy v minulosti upravován. Byly nalezeny jen drobné bronzem provedené opravy zlacených liter textu. Jedinou odlišností od původního vzhledu je červenohnědá retuš vnitřní profilované římsy obrazového rámu. Tato část byla původně zlacena.

Po odborném restaurování je štít opět v kapli svaté Anny…

                                                                                                                                              Jiří Piller

Níže fotografie z průběhu restaurování: