Popis: korespondence polní pošty, vojáků, rodinných příslušníků, obyvatel z doby druhé světové války

Počet inv. č.: 21

Výčet předmětů:

• výzva Wehrmeldamtu Most (zastoupeného majorem Günzelem) adresovaná na jméno Josef Wesely [Josef Veselý] k zaslání odvodního průkazu, 9. 9. 1942
• lístek Heeresstandortverwaltung Regesburg [Řezno] s poukázáním vojenského žoldu na spořící konto adresovaný na jméno Anton Wesely [Antonín Veselý], Altrohlau [Stará Role], 7. 11. 1942
• 3 ks korespondenčních lístků zaslaných vojákem Josefem Weselym [Veselým] svým rodičům na adresu Anton Wesely [Antonín Veselý], Altrohlau [Stará Role], 1942-1943
• 3 ks dopisů zaslaných vojákem Rudolfem Winklerem své ženě na adresu Maria Winkler, Sachsenburg [Rakousko], 1942
• 3 ks pohlednic s motivy květin zaslaných vnuky Franzem a Hansem s přáním k narozeninám, jmeninám a Velikonocím na  adresu Anna Riedel, Nixdorf [Mikulášovice], 1941-1942
• pohlednice zaslaná na jméno Johann Deml do blíže neznámé obce u Mostu, 2. 8. 1944
• korespondenční lístek zaslaný na adresu Kurt Sperk, Most, 15. 2. 1944
• dopis vojáka Ernsta Bohlmanna zaslaný své matce na adresu Anni Bohlmann, Teicha [Německo], 6. 9. 1944
• dopis vojáka Ludwiga Engela na adresu Beate Engel, Hühnerwasser [Kuřívody], 27. 8. 1940
• dopis dceři na adresu Inka Englická, Braunschweig, 20. 1. 1942
• dopis od Heinze zaslaný na adresu Gerda Sonntag, Leipzig [Lipsko], 17. 3. 1944
• dopis vojáka Alfreda Kolaceka zaslaný své matce na adresu Paula Kolacek, Wien [Vídeň] spolu s básní: "Dir Mutter!", 8. 5. 1944
• 2 ks dopisů Rudolfa Fiedlera zaslaný na adresu Anni Zimmermann, Dörfel [Vesec], 1941
• 5 ks dopisů Petera Düringera zaslaných na adresu Oktavia Düringer, Bregenz [Rakousko], 1941-1942
• obálka od dopisu zaslaného na adresu Irmgard Böhme, Leipzig [Lipsko], 24. 8. 1942
• obálka od dopisu zaslaného na adresu Henriette Görlich, Brünn [Brno], 20. 1. 1941
• dopis sestry Ingeborg z Gütersloh svému bratrovi vojákovi na adresu Wilhelm Hötte, 10. 6. 1944
• 23 ks dopisů Franze Josefa Finka zaslaných na adresu Johann Peter Fink, Engisholz 83, Krumbach [Rakousko], 1941-1944 [viz foto]
• 2 ks dopisů Franze Josefa Finka zaslaných na adresu Alois Fink, Feldpost No 05994, 1943
• dopis Franze Josefa Finka zaslaný na adresu Maria Fink, bei Dr. Müller, Krumbach [Rakousko], 27. 1. 1944
• dopis Emmericha zaslaný na adresu Johann Peter Fink, Engisholz 83, Krumbach [Rakousko], 29. 4. 1941

Popis: spisy krajského soudu v České Lípě

Počet inv. č.: 2

Výčet předmětů:

• soudní spis složený z 53 dokumentů z rozvodového řízení mezi Němkou Emilií Michaelisovou, bytem Warnsdorf a Židem Johnem Michaelisem, bytem Praha, 1941-1943 [viz foto]
• soudní spis složený z 77 dokumentů z rozvodového řízení mezi Němcem Georgem Lorzem, bytem Rumburk a Němkou Friedou Marií Lorzovou, roz. Wenzelovou, bytem Torgau, 1939-1940

Popis: dokumenty a předměty spojené s květnem 1945 a osvobozením

Počet inv. č.: 13

Výčet předmětů:

• 8 ks snímků sovětských (či československých ?) vojáků v ulicích města (Praha ?), květen 1945
• 5 ks snímků limuzín a vojenských (spojeneckých ?) vozů při přehlídce v ulicích města (Praha ?), květen ? 1945
• pamětní list s fotografií vyhořelé staroměstské radnice, československými poštovními známkami a texty: "Praha","16. V. 1945" a "Příjezd presidenta republiky dr. Eduarda Beneše"
• 2 ks papírových vlaječek (Velká Británie a USA), po 1945 [viz foto]
• Božena NĚMCOVÁ, Babička, Praha 1944 (na předsádce věnování Jiřině Nergerové: "15./II. 1945 k svátku věnuje matka", otec Jiřiny Nergerové, četník z Brandýsa nad Labem zabit v květnu 1945 pro údajnou kolaboraci s nacisty)
• leták "Das Schicksal Eurer Angehörigen hängt von Euch ab!" týkající se výzvy, aby němečtí vojáci zanechali boje (na konci německo-ruský text, který při ukázání vojákům rudé armády má držiteli poskytnout ochranu), jaro 1945 ?
• korespondenční lístek s hlavičkou: "Újezd n. Lesy I. národní pouť 19. 8. 1945"
• plátěná vlajka ČSR, 1945 ?
• červený praporek na dřevěné tyčce, 1945 ?
• pohlednice se snímkem na ulici jedoucí vojenské techniky, dole popiska: "Těžké dělostřelectvo I. čsl. obrněné brigády", po 1945
• 4 ks pohlednic se snímky situací po pražském povstání s popisky na zadních stranách: "Zpustošený orloj na Staroměstské radnici", "Staroměstská radnice po boji", "Pohřeb padlých ruských vojínů u kostela sv. Ludmily", "Přijeli včas, ale znaveni", po 1945
• 3 ks pohlednic ze série kreseb a maleb "Pavla Fořtová: Praha po květnové revoluci 1945": č. 1 "Zbytky barikád", č. 7 "Richtrův dům v Praze I", č. 11 "Míčovna v zámecké zahradě", po 1945
• 10 ks pohlednic ze série "Velká Polom - slezská dědina (12. až 26. IV. 1945), platila  majetkem a krví za své a naše osvobození", po 1945

3. dubna 2019 nás kontaktovala paní Eva Hrubešová ze Staré Boleslavi. Přišla s příběhem svých rodičů, kteří se potkali v Berlíně, kde byli totálně nasazeni během druhé světové války. Vzpomínky, které ji utkvěly v paměti z vyprávění rodičů, s jejím laskavým svolením níže zveřejňujeme včetně poskytnutých fotografií.

„Táta Florián Krumpholc se narodil v Sojovicích 26. července 1910 a maminka Věra se narodila 13. srpna 1911 v Moskvě jako Komárková. Rodina maminky žila již před první světovou válkou v Moskvě. Do Prahy se vrátili, když mamince bylo 17 let. Oba moji rodiče byli za války od roku 1942 totálně nasazeni v Berlíně. Táta mi vyprávěl, že sdílel ubikaci kromě Čechů i s cizinci, Francouzi, Poláky i jinými. Říkal mi i jejich jména, ale ty si již nepamatuju.“ Dokumenty ukazují, že oba rodiče byli nasazeni v továrně Armaturen-Apparate-Fabrik Preschona od 19. srpna 1942 až do 22. února 1945, kdy spolu utekli. Paní Hrubešová vlastní i čtyři fotografie pořízené v Berlíně. Dvě jsou průkazkové obou rodičů. Další snímek dle všeho zobrazuje nábřeží řeky Sprévy u Ostrova muzeí. Nejzajímavější snímek je ale ten, který byl pořízen roku 1943 v ubikaci otce. Zobrazuje pět kamarádů (Florián Krumpholc druhý zprava) před palandami, na které položili kufr s připevněným plakátem s československým znakem a heslem: „Pravda vítězí“.

„Rodiče vyprávěli, jak táta jednou mámě zachránil život. Při náletu se běželi schovat. Máma se chtěla schovat v blízké čekárně, ale táta že ne, a tak utekli do parku. Po náletu zjistili, že na tu čekárnu spadla bomba a všechny tam zabila.“ Na počátku roku 1945 se nálety množily a zmatků přibývalo. Floriánovi Krumpholcovi a Věře Komárkové se tak podařilo z Berlína uprchnout. „Táta povídal, že utéct museli, že by jinak zemřeli. Přes Polsko se vydali do Čech. Přes hranice je převedl syn nějakého statkáře. Táta se pak vydal do Sojovic, kde se pak až do konce války skrýval v blízkých lesích u partyzánů. Maminka se dostala do Prahy na Žižkov, kde v Černínově ulici bydlela její rodina. Ještě během květnového povstání se táta vypravil do Prahy, kde maminku vyhledal, po válce se vzali a narodila jsem se já.“

                                                                                                                                         Martin Hůrka